Jakmile se po svátcích vrátí pracovní tempo, plné diáře a každodenní povinnosti, novoroční předsevzetí začnou nenápadně ustupovat do pozadí. Důvodem přitom nebývá nedostatek vůle nebo snahy. Mnohem častěji za selháním stojí nerealistická očekávání a snaha změnit příliš mnoho věcí najednou.

 

Pravidelnost místo extrémů. Návyky místo každodenního hledání motivace 

Praxe ukazuje, že úspěch při změně životního stylu nesouvisí s razantním rozhodnutím, ale s tím, zda nové chování dokážeme vtělit do obyčejného dne. Lidé, kteří volí malé a opakovatelné kroky, vykazují stabilnější míru stresu a lepší schopnost regenerace než ti, kteří se pouštějí do krátkodobých a intenzivních změn.

 Za selháním novoročních předsevzetí stojí nerealistická očekávání a snaha změnit příliš mnoho věcí najednou / Depositphotos.com

„Motivace pomáhá udělat první krok, ale rychle vyprchá. Dlouhodobou změnu přináší až ve chvíli, kdy se nové chování promění v návyk a nevyžaduje neustálé rozhodování,“ vysvětluje fyziolog a spoluzakladatel Elongy Radim Šlachta. Podle něj je pro organismus klíčová udržitelnost a postupnost.  Rychlé, nárazové změny mohou krátkodobě nadchnout, ale z dlouhodobého hlediska jsou tezko udržitelné. 

Proč většina novoročních předsevzetí selže 

Analýza dlouhodobých trendů ukazuje, že i zdánlivě malé úpravy typu pravidelnějšího času usínání, krátký každodenní pohyb mohou mít v čase měřitelný dopad na naše tělo. „Místo otázky, jestli to dokážu vydržet, je často užitečnější ptát se, zda mi nový režim dává smysl i za měsíc nebo za půl roku,“ doplňuje Radim Šlachta. Právě tento posun v přemýšlení často rozhoduje o tom, zda novoroční start skončí po několika týdnech, nebo se skutečně promění v dlouhodobou změnu. 

Z dlouhodobého hlediska tak o úspěchu novoročních předsevzetí nerozhoduje rychlost ani intenzita změny, nýbrž její udržitelnost. Nejde o to začít nový rok dokonale, ale nastavit si systém, který obstojí i ve chvílích únavy, stresu a zvýšené pracovní zátěže.

Zdroj: Radim Šlachta, fyziolog a spoluzakladatel Elongy