V mrazivých měsících dostávají obvodové konstrukce domů zabrat. Studené povrchy, vysoká vnitřní vlhkost a špatně těsnící okna nebo dveře vytvářejí ideální podmínky pro kondenzaci vody a růst plísní.  Interiérová plíseň není jen kosmetická vada, ale reálné zdravotní riziko především u dětí a seniorů.

 

Základní údržba se dá zvládnout svépomocí

Vlhkost nevzniká „z ničeho“, do interiéru ji lidé přináší běžnými činnostmi v domácnosti, například vařením, koupáním, sušením prádla i samotným dýcháním. V dobře zateplených domech se pak v zimě hromadí uvnitř, i kvůli vyšší snaze udržet teplo domova. Jakmile ohřátý a vlhký vzduch narazí na studené povrchy jako skla či špalety oken, hliníkové prahy nebo kovové kotvení dveří, začne kondenzovat.

Zima přeje zvýšené vlhkosti / Depositphotos.com

Pokud jsou okna stará, netěsní nebo mají tepelné mosty v rámu, sráží se voda v ještě větším množství a vytváří ideální prostředí pro plísně. „Zamrzlé okno není jen nepříjemnost při ranním větrání. Je to signál, že konstrukce pracuje mimo komfortní zónu – a že vlhkost hledá cestu do materiálu,“ upozorňuje Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Typickým zimním scénářem je led na spodní hraně rámu, přimrzlé těsnění nebo mrazem slepené křídlo balkónových dveří. Nejčastější příčinou bývá kombinace zvýšené vlhkosti v místnosti a špatného odvodu kondenzátu, případně nedostatečného těsnění. Základní prevencí je správné větrání – krátce a intenzivně, ideálně několikrát denně, a omezení sušení prádla v obytných místnostech.

„Bez odborné pomoci je možné zvládnout hned několik činností. Třeba zkontrolovat a vyčistit odtokové kanálky, otřít kondenzát z rámů nebo průběžně hlídat vlhkost jednoduchým vlhkoměrem,“ radí Přichystal. Pokud ale dochází k pravidelnému zamrzání zámků, deformaci rámu nebo ztrátě funkce kování, je podle něj čas oslovit specializovaný servis. „U moderních oken a dveří často stačí řádné seřízení a doplnění těsnění,“ vysvětluje Přichystal. 

Interiérová plíseň není jen kosmetická vada, ale reálné zdravotní riziko především u dětí a seniorů

Také Státní zdravotní ústav dlouhodobě upozorňuje, že plísně a vysoká vlhkost patří mezi klíčové faktory zhoršující zdravotní stav obyvatel, a to zejména u dětí. Poslední průzkumy ukazují, že alergickým onemocněním trpí v Česku zhruba třetina dětské populace. „Každá viditelná plíseň na ostění okna nebo v rozích není jen estetický problém. U citlivých osob může zhoršovat alergie, astma i chronický kašel,“ připomíná odborník.

Ne každé zamrznutí kliky znamená nutnost kompletní výměny

Některé skutečnosti by ale majitelé neměli ignorovat. Typické je trvalé rosení mezi skly, odlupující se povrch rámu, viditelná plíseň na ostění navzdory správnému větrání, průvan i při zavřeném okně nebo znatelné promrzání vnitřní strany dveřního křídla.

„Pokud v zimě cítíte chlad vyzařovat z okna na vzdálenost půl metru a radiátory pod ním jedou naplno, je to jasný signál, že výplň už energeticky nestačí,“ říká Přichystal. Dodává, že u starších oken s jednoduchým sklem či dvojsklem bývá často ekonomicky výhodnější výměna za moderní izolační trojskla s kvalitními rámy. Správně navržené okno či dveře navíc minimalizují tepelné mosty, omezují kondenzaci a tím i riziko plísní. „Minimálně jednou za dva až tři roky se vyplatí odborné seřízení, promazání kování a kontrola těsnění. Správně udržované prvky totiž výrazně prodlužují životnost pláště domu a snižují riziko nákladných oprav a zásahů, třeba v podobě sanací plísně,“ uzavírá odborník.

 

Zdroj: redakce, Petr Přichystal ze společnosti Lomax