Mláďátka Betlémská neboli Neviňátka mívala svátek 28. prosince, ale v novodobých kalendářích už je nenajdete. Podle Bible to byly děti mladší dvou let, které nechat zavraždit po narození Krista král Herodes, a pokládají se za první mučedníky.

 

V lidovém prostředí se tento den považoval za nešťastný a nepříznivý hlavně pro děti. Také dítě v tento den narozené prý provázelo neštěstí po celý život. Byl to také poslední den kolem Vánoc, kdy ženy nepředly, ale říkaly: „Dnes ještě mláďátek, zítra Přádátek.“

Život v chalupách, Skanzen Přerov nad labem / Renáta Řeháková

Na Mláďátka se nesmělo prát, protože by byly pradleny celý rok ucourané, taktéž i dobytek a ještě by i kulhal. Také se věřilo, že se pere v krvi zavražděných neviňátek a matka by i se svými dětmi byla nešťastná. Šít se nesmělo, protože by se vypíchaly dětem oči.

K tomuto dni zapsal F. J. Čečetka na Královéměstecku i následující zvyk: „Matka v ten den vyhání děti vařečkou z postele a při tom se jich ptá, kolik bylo mláďátek. Mladší děti nevědí, ale starší si to pamatují od loňska a odpovídají: „Sedm tisíc, sedm set sedmdesát sedm.“

Z jiných krajů je znám zvyk, kdy rodiče vyhánějí děti z postele proutkem a ptají se na počet mláďátek, kterých má být “čtyři tisíce čtyři sta čtyřicet čtyři”.

Svatým Neviňátkům byly zasvěcovány i kostely, například v Paříži zaniklý kostel se hřbitovem, kde se podle něj jmenuje fontána, nebo v Praze Betlémská kaple.

Věštění počasí na Mláďátka 

Pranostiky spojovaly počasí s budoucí úrodou nebo zdravím: „Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků“ nebo mlha věštila neúrodu brambor.

Pověra o zdraví

"Kdo se na Mláďátka roznemůže, zřídka vyžije".

 

Zdroje: Publikace: Zima na polabské vesnici, https://cs.wikipedia.org/wiki/Mladatka, Eva Večerková – Věra Frolcová: Evropské Vánoce (Vyšehrad 2010).