Lidé měli odpradávna snahu nahlédnout do budoucnosti a odhalit, co je na jejich životní pouti čeká. Také se snažili si prostřednictvím rituálů zajistit hojnost. Právě Štědrý den byl v tomto ohledu velmi oblíbený, a v jeho průběhu tak lidé odjakživa prováděli nejrůznější úkony.

 

Ke štědrovečerní večeři se usedalo s východem první hvězdy. Ten, kdo snědl o večeři kousek okoralého chleba, toho se celý následující rok drželo štěstí. Řízek z kapra se musel sníst celý. V posledním soustu je totiž největší síla a také aby se zajistilo zdraví a štěstí pro celý nadcházející rok. Od štědrovečerního stolu nesměl až do dojedení nikdo vstát, jinak hrozilo, že by se rodina v následujícím roce nesešla celá. Tomu, kdo by vstal, hrozila nemoc či dokonce smrt. 

Štědrý den byl plný rituálů / foto Renáta Řeháková

Lití olova patřilo mezi nejčastější vánoční tradice

Tento zvyk pochází ze zemí s původně keltským osídlením. Traduje se totiž, že keltští druidové převzali tajemství věštění od veleknězů z bájné Atlantidy. Lití olova je vztahováno ke keltské magii vody a tu převzala rovněž lidová magie. Na počátku 20. století se ještě olovo běžně lilo o Vánocích v každé rodině. Kvalitní materiál vhodný k lití se však stal v průběhu obou světových válek nedostatkovým, a tak tento zvyk postupně upadal v zapomnění. Jako náhražka olova částečně sloužil vaječný bílek nebo rozehřátý vosk.

Mince či šupina pro hojnost

Rozhazovaly se na stůl mince, které měly rodině do budoucna zajistit hojnost a dostatek, nebo se ze stejných důvodů vkládala rybí šupina (pokud byla) pod talíř či do kapes.

Půlení jablka

Také lidé i v minulosti rozkrajovali jablíčka, aby zjistili, jestli v něm najdou hvězdičku jako symbol dlouhého života. Pokud jádřinec tvořil pěti či vícecípou hvězdu, sešli se všichni za rok ve zdraví. Pokud tvořil čtyřcípou - kříž, znamenalo to, že někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Zdravé velké jablko poskytovalo záruku dobrého znamení.

Pouštěly se skořápkové lodičky se svíčkami, komu zhasla rychle, toho čekal krátký život.

Půst a zlaté prasátko

Dodržujte půst do první hvězdy. Kdo vydrží, uvidí zlaté prasátko.

Vdavky mělo zajistit klepání na kurník či házení střevícem

Lidé také klepali na kurník (svobodná dívka ťukala střevícem – pokud se ozvala jako první slepice, zůstala nadále svobodná, ohlásil-li se kohout, dívka se brzy vdala) nebo třásli bezem (mladá dívka třásla bezem a odříkávala říkanku. Věřilo se, že odkud jako první zaštěká pes, do toho domu se dívka provdá.). Přes rameno ke dveřím se házel střevíc. Podle toho kam směřovala jeho špička, se určovalo, zda se dívka příští rok vdá. Pokud směřovala ke dveřím, oznamovala vdavky.

Po slavnostní večeři pak chlapci chodívali vysypat zbytky od jídla ke stromům v hospodářství, aby v příštím roce dobře rodily.

Praní prádla na Štědrý den prý přináší smůlu a neštěstí do domu a psaní dopisů přináší na Štědrý den milé osobě rozchod.

napsala Hana Formánková

 

Zdroje: 

https://www.expresfm.cz/mix/stedrovecerni-ritualy-a-povery-jake-zvyky-meli-nasi-predci-a-co-prezilo-do-dnesnich-dnu/

https://www.vanocniretezy.cz/blog/tradice-povery-zvyky-na-stedry-den/