V moderní společnosti se čím dál více lidí potýká s důsledky jídelníčku, který je bohatý na tuky a cukry, ale chudý na živiny a vlákninu. Taková strava sice krátkodobě uspokojuje, ale z dlouhodobého hlediska výrazně zatěžuje metabolismus, ovlivňuje hormonální rovnováhu a může negativně působit i na funkci mozku.

 

Nedávná studie[1] zveřejněná v časopise Brain Medicine, ukazuje, že běh může být účinným nástrojem, jak tyto negativní dopady částečně zvrátit.

Běh dokáže mozku vrátit rovnováhu / Depositphotos.com

Vědci sledovali skupinu myší, které měly dlouhodobě přístup k potravě s vysokým obsahem tuku. Část z nich měla zároveň možnost pravidelně běhat na kolečku. Ukázalo se, že fyzická aktivita dokázala významně zmírnit negativní účinky nezdravé stravy na mozek i metabolismus. Klíčovou roli v tom sehrál střevní mikrobiom, který představuje komplexní soubor bakterií, které ovlivňují nejen trávení, ale i fungování imunitního systému a nervové soustavy. Pohyb vedl k tvorbě specifických metabolitů ve střevě, které zlepšovaly signalizaci v mozku a podporovaly jeho odolnost vůči zánětlivým procesům vyvolaným nezdravou stravou. Jinými slovy, běh v tomto případě nefungoval pouze jako prostředek ke spalování kalorií, ale jako spouštěč složité fyziologické reakce, která pomáhá tělu i mozku udržet rovnováhu. Zajímavé je, že myši, které sice konzumovaly tučnou stravu, ale zároveň měly dostatek pohybu, vykazovaly lepší kognitivní funkce a menší známky neurozánětu než ty, které se nehýbaly vůbec.

Je samozřejmě třeba dodat, že výzkum byl proveden na zvířecím modelu, a nelze tedy jeho závěry přímo přenášet na člověka. Fyziologické principy, které vědci popsali, jsou však u savců velmi podobné. Studie tak nabízí důležitý vhled do toho, jak může pravidelný pohyb působit jako „ochranný faktor“ proti civilizačním chorobám.

„Pro běžného člověka to znamená jediné: pravidelná fyzická aktivita, ideálně v podobě běhu, chůze či jiného aerobního pohybu, má zásadní význam pro udržení psychické i metabolické rovnováhy, a to i v případě, že naše strava není vždy dokonalá. Skutečné dlouhodobé benefity pro mozek, náladu i zdraví však přináší až kombinace obojího – kvalitní výživy a pravidelného pohybu,“ dodává fyziolog Radim Šlachta.

 

Zdroje: 

https://www.sciencedaily.com/releases/2025/10/251021083638.htm?

Radim Šlachta, fyziolog