Vánoce jsou po celém světě spojeny s očekáváním, rodinou a kouzelnou symbolikou tajemna i pospolitosti. Přesto se jejich konkrétní podoba v jednotlivých zemích výrazně liší. Zatímco někde dominuje ticho, jinde to jsou barvy, hudba nebo jídlo, které by v českém kontextu působilo nezvykle. Vánoční tradice jsou tak odrazem klimatu, historie i společenských hodnot a právě proto stojí za to zavítat během času adventního i jinam. Pojďte s námi nahlédnout do toho, jak se sváteční čas prožívá v různých částech planety.

 

V českém prostředí máme Vánoce pevně spojené s určitými obrazy, náležitostmi a zvyky, které se rok co rok opakují. Stromeček, kapr, bramborový salát, koledy a tiché večery vytvářejí rámec, který považujeme za samozřejmý. Jakmile se však podíváme za hranice Evropy nebo i jen do sousedních zemí, zjistíme, že podobu svátků výrazně ovlivňuje místní kultura, klima i náboženské zvyklosti. Vánoce tak mohou mít podobu hlučných pouličních oslav, rodinných hostin plných exotických chutí nebo naopak velmi střídmých rituálů zaměřených na vnitřní rozjímání. Společným jmenovatelem zůstává snaha zastavit se, být spolu a připomenout si hodnoty, které v běžném roce často ustupují do pozadí. A možná že právě pohled na vánoční tradice z jiných koutů světa nám může pomoci vnímat i naše vlastní zvyky s větším nadhledem a inspirací. Díky takovému naznání si tak třeba náš český stromeček užijeme o kapku víc hned letos.

Oslavy Vánoce ve světě / Depositphotos.com

Skandinávie: Vánoce jako návrat ke klidu a světlu

V severských zemích jsou Vánoce silně spjaty s přírodou a světlem, které v zimních měsících citelně chybí. Lidé zde vnímají svátky jako protiváhu k dlouhé tmě a chladu, což se odráží v důrazu na svíčky, jednoduchou výzdobu a teplé interiéry. Adventní čas je ve Skandinávii spíše tichý než okázalý a soustředí se na domácí pohodu. Velkou roli hrají společné večeře, při nichž se setkávají celé rodiny. Tradiční pokrmy bývají vydatné a jednoduché, často založené na rybách, kořenové zelenině a pečivu. Vánoční stromeček je samozřejmostí a jeho svítivost je dechberoucí. Ostatně jako celý prozářený advent, na který se ve Skandinávii klade mimořádný důraz. Dárky nejsou hlavním smyslem svátků, spíše doplněním společného času.

Důležitým prvkem je pocit sounáležitosti a bezpečí. Vánoce zde nejsou vnímány jako období blyštivého výkonu, ale jako čas zpomalení. Lidé si dopřávají volno a vyhýbají se přehnanému shonu. Hudba má spíše klidný charakter a často se zpívají tradiční písně. Děti se těší na drobné rituály spojené s adventem. Mnohé rodiny dodržují zvyky předávané po generace a sváteční atmosféra se vytváří postupně a nenápadně. Vánoce ve Skandinávii působí uzemněně a přirozeně. To, na co se klade důraz, je vnitřní prožitek. A právě ticho a jednoduchost vtiskávají svátkům tu jejich opravdovou sílu.

Latinská Amerika: Vánoce plné barev, hudby a otevřených dveří

V Latinské Americe nejsou Vánoce událostí, která by se odehrávala za zavřenými dveřmi a v úzkém rodinném kruhu, ale spíše otevřeným děním, do něhož se přirozeně zapojuje celé okolí. Sváteční atmosféra se přelévá do ulic, na náměstí i do dvorů domů, kde se setkávají sousedé, příbuzní i přátelé, kteří se během roku vídají jen zřídka. Vánoce zde nejsou chápány jako tichý čas rozjímání, ale jako období sdílení, pohybu a hlasité radosti, která má blíž k oslavě života než k usedlé tradici.

V mnoha zemích regionu začínají vánoční oslavy už několik dní před Štědrým večerem a mají silný komunitní charakter. Typickým příkladem jsou večerní setkání, průvody a náboženské obřady, které se odehrávají pod širým nebem a jsou doprovázeny zpěvem, hudbou a světly. Kostely bývají plné, ale stejně důležité jsou i chvíle strávené venku, kde se lidé zastavují, povídají si a sdílejí jídlo. Vánoce se tak prolínají s každodenním životem a přirozeně do něj zapadají.

Štědrý večer je v Latinské Americe často dlouhý a hlučný, plný smíchu, rozhovorů a pohybu. Rodiny se scházejí ve velkém počtu a sváteční tabule se prohýbá pod množstvím pokrmů, které se liší podle země i regionu. Na stole se objevují masové speciality, rýže, fazole, kukuřice i sladké dezerty, které se připravují podle rodinných receptů. Jídlo má nejen sytit, ale především spojovat, protože jeho příprava i konzumace jsou společnou činností, do níž se zapojují všechny generace. A dárky? Ty sice k Vánocům patří, ale nebývají jejich hlavním smyslem. Často se předávají až po půlnoci nebo v následujících dnech a mají spíše symbolický charakter. Důležitější než samotné předměty je přítomnost a společně strávený čas. Vánoce jsou v Latinské Americe především o vztazích, o otevřenosti a o sdílení radosti s ostatními.

Japonsko: Tichý svátek uprostřed pracovního rytmu

V Japonsku sice Vánoce nemají náboženský význam, ale i přesto se z nich stal jeden z nejoblíbenějších svátků zimního období. Nejde však o rodinný svátek v evropském smyslu slova, ale spíše o společenskou a často i romantickou událost, která se odehrává uprostřed běžného pracovního rytmu. Štědrý večer tu bohužel není dnem volna a většina lidí odchází z práce stejně jako jindy. Až večer se přesunují do předem rezervovaných restaurací, kaváren nebo na místa, kde města v prosinci doslova září světelnými instalacemi. Zcela specifickou kapitolou jsou vánoční zvyklosti spojené s jídlem. Místo dlouhé rodinné večeře se v Japonsku rozšířila tradice smaženého kuřete z rychlého občerstvení, které si lidé objednávají s předstihem a považují ho za sváteční pokrm. Tento zvyk vznikl z marketingové kampaně, ale natolik zakořenil, že se stal neoddělitelnou součástí japonských Vánoc. Jako dezert pak nesmí chybět lehký piškotový dort se šlehačkou a ovocem, který se kupuje v cukrárnách a sdílí se ve dvojici nebo s přáteli.

Vánoce v Japonsku jsou často vnímány jako svátek pro páry. Štědrý večer je ideálním časem pro rande, společnou večeři nebo romantickou procházku městem. Mladí lidé si dávají drobné dárky a tráví večer spolu, zatímco rodinný rozměr svátků se přesouvá spíše k oslavám příchodu nového roku. Ten má v japonské kultuře mnohem hlubší význam než samotné Vánoce. Ty zkrátka Japonci nijak zvlášť neprožívají.

Afrika: Vánoce jako náboženský čas, který se prožívá venku

Silným prvkem afrických Vánoc je náboženský rozměr, který se projevuje především během bohoslužeb. Kostely bývají zaplněné a mše mohou trvat celé hodiny, aniž by to věřící vnímali jako zátěž. Zpěv, hudba a tanec jsou přirozenou součástí obřadů a prolínají se s duchovním prožitkem. Vánoční písně se zpívají hlasitě a s radostí, často za doprovodu bubnů a tradičních nástrojů, které dávají svátkům výrazně živou podobu. Mimořádnou váhu pak mají rodinná setkávání.

Sváteční jídlo se připravuje společně a jeho podoba se liší podle regionu, dostupných surovin i místních zvyklostí. Často se jedná o jednoduché, ale syté pokrmy, které mají zasytit velký počet lidí. Důležité není množství chodů, ale skutečnost, že se u jednoho stolu schází několik generací. Sdílení jídla je vnímáno jako projev soudržnosti a vzájemné podpory. Ani v afrických Vánocích dárky nehrají zásadní roli. Pokud už se předávají, mají spíše praktický nebo symbolický význam. Důležitější než samotné předměty je přítomnost a čas strávený spolu.

Vánoce zde nejsou spojeny s konzumním tlakem, ale s jednoduchostí a upřímností vztahů. Děti se radují ze společných her, dospělí z rozhovorů a setkání, která během roku často chybí. Africké Vánoce tak jasně ukazují, že sváteční atmosféra nemusí vznikat skrze výzdobu, dárky nebo přesně daný scénář. Stačí prostor, lidé a ochota být spolu.

Bonusové vánoční tradice z různých koutů světa

Vánoční zvyky se po světě liší i v dalších detailech a podobách. Proto zde pro vás máme i náš kapesní bonusový přehled zajímavých tradic, které ukazují, jak rozmanitě lze sváteční čas celkově prožívat.

• Španělsko a losování vánoční loterie jako celonárodní společenská událost? Ano, přesně tak.
• Na Filipínách je nejdelší adventní období na světě a končí nočními mšemi.
• Německo má silnou tradici adventních trhů.
• V Itálii dětem dárky nosí stará čarodějnice Befana. A to dokonce až v lednu.
• Na Islandu drží tradici darovaných knih.
• V Norsku je v souvislosti se zlými silami zvykem schovávat košťata.
• Francie klade důraz na dlouhou slavnostní večeři s několika chody.
• Finsko a vánoční sauna jako součást očisty před svátky.
• V Řecku najdeme vánoční chléb zdobený symboly prosperity.
• V Portugalsku můžete navštívit štědrovečerní bohoslužbu při svíčkách.  
• V USA se mezi sousedy tradičně soutěží ve zdobení domů světelnými dekoracemi.
• V Dánsku se věnují hledání mandličky v rýžovém dezertu.
• Etiopie a tamní oslavy Vánoc v lednu podle juliánského kalendáře.

napsala Bára Klímová

Zdoje: 

https://nordicday.blogspot.com/2016/12/jak-se-slavi-vanoce-ve-skandinavii_9.html

https://backroadplanet.com/12-fascinating-christmas-traditions-around-the-world/

https://www.firstpost.com/lifestyle/how-christmas-is-celebrated-across-the-world-traditions-that-will-surprise-you-13960567.html

https://www.whychristmas.com/cultures/