Jmelí jako neobvyklá, magická rostlina je opředena množstvím zvyků a pověr. V historických dobách plnilo různé funkce, například v období druidů se stalo přímo jejich posvátnou bylinou. Obzvláště posvátné bylo prý pro druidy jmelí z dubu, na němž se vyskytuje jen poměrně výjimečně. Jeho kouzelná moc se v takovém případě dala zajistit výhradně určitou, konkrétně danou dobou sběru, navíc za doprovodu vhodného rituálu. Jmelí nasbírané v době zimního slunovratu rozdávali druidové lidem jako tzv. „všelék“.

 

O jmelí se traduje legenda, že bylo stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na němž ukřižovali Ježíše. Krista. Strom pak seschl hanbou do malých keříků, které zahrnují lidi kolem sebe dobrem. A svým parazitujícím životem, kdy zčásti žije ze živin stromů. symbolizuje život věřících, kteří jsou zčásti živi z Kristova těla.

Jmelí bývalo posvátnou bylinou / Depositphotos.com

Jmelí má i léčivé účinky

Jmelí má sedativní vliv na srdeční činnost. Snižuje krevní tlak, rozšiřuje vlásečnice, zastavuje krvácení i příliš silnou menstruaci, tlumí klimakterické pocity návalů i bolesti hlavy a pomáhá rovněž také při závratích. Svoji roli prý údajně sehrává také při léčbě rakoviny. Výplachy nosu tlumí některé projevy senné rýmy. Koupele nohou se doporučují při křečových žilách a bércových vředech. Prášek z větviček nebo macerát regulují činnost štítné žlázy, slinivky, vylučování žluči a účinné jsou také v tvorbě moči.  Obsah účinných látek ve jmelí je však velmi kolísavý, proto ho bez konzultace s lékařem nelze pro vlastní domácí léčbu doporučit. Plody jmelí jsou navíc toxické. Rostlina je při vnitřním použití ve vyšších dávkách jedovatá. Jmelí je spojeno s italským bylinářem Pierem Antoniem Mattiolim, který ve svém herbáři popsal jeho léčivé účinky.

V dřívějších dobách se věřilo, že jmelí chrání proti neštěstí, nemocem, blesku a ohni

Někdy bývalo jmelí občas i považováno za jedovaté a zlé, ale ve většině pojetí, a to až do dnešních dnů, prý údajně přináší štěstí. V dřívějších dobách se věřilo, že jmelí chrání proti neštěstí, nemocem, blesku a ohni. Pokládalo se též dětem do kolébky, aby čarodějnicím zabránilo ukrást dítě a položit na jeho místo dítě podvržené. V minulých dobách se věřilo, že když se prášek z kůry dubového jmelí smíchaný s páleným vínem vypije ráno na lačný žaludek a navíc ještě i večer, zapuzuje obyčejnou, druhou i třetí zimnici, žloutenku, běhavku, všelijakou otravu, závrať a souchotiny.

Proč by mělo mít bílé bobulky a jak s ním nakládat, aby přineslo štěstí

Do Čech se dostal zvyk zavěšovat do domu jmelí z Anglie. Keltové věřili, že přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost, proto také dodržovali líbací zvyk: Muž směl políbit každou ženu, kterou uviděl procházet pod zavěšeným jmelím. Po každém polibku utrhli políbení společně jednu bobulku, až na tu poslední. S tou se pak nechávalo jmelí viset až do příštích Vánoc.  Říká se, že pokud neprovdaná žena nedostane pod jmelím polibek, zůstane celý následující rok sama. Naopak polibek milenců pod větvičkou prý zaručí lásku po celý nový rok. Čím více má bílých bobulek, tím více přinese v Novém roce štěstí.

napsal Petr Matura

zdroje:

https://www.celostnimedicina.cz/tajemne-jmeli-zdobi-leci-ale-take-zabiji.htm

https://medicina.cz/clanky/2271/34/Jmeli-bile/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pietro_Andrea_Mattioli