Společně s prodlužujícím se věkem dožití se stává důležitější otázkou způsob, jakým se připravujeme na stáří. Podle zprávy agentury MindBridge na základě výzkumu vypracovaného neziskovou organizací Mila ve spolupráci s NN Životní pojišťovnou si lidé stále více uvědomují, že to není jen o zdravotní kondici.

Důležité je pro ně i to, kdo jim bude nablízku, až budou potřebovat pomoc se zvládáním každodenních potřeb. 52 % si Čechů přeje zůstat v domácí péči, zatímco 18 % by upřednostnilo institucionální zařízení. Bez ohledu na to, kde chceme strávit závěr života, polovina dotázaných přiznává, že se na situaci, kdy se stanou nesoběstačnými, nijak finančně nepřipravuje.

Dobré rodinné vztahy jsou základ péče

Podle výzkumu je ochotno pečovat o své blízké 93 % lidí v produktivním věku. Téměř každý čtvrtý pak považuje za klíčové praktickou pomoc, sociální vazby a psychickou podporu. To stejné pak očekávají i od péče, kterou by sami jednou potřebovali.

Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí má s péčí o blízké zkušenost  40 % dospělých, nejčastěji ženy ve věku 45 až 65 let. Ty uvádí, že postarat se oblízké je přece normální, ale 61 % z nich uvedlo, že tato činnost měla negativní vliv na jejich život i partnerské vztahy. Zásadní dopad na duševní zdraví potvrdila čtvrtina pečujících, zhoršení fyzického zdraví pak 18 % respondentů. Každý pátý má finanční problémy, každý sedmý uvádí, že nemá čas na nic jiného než na péči.

Pokud mají lidé s péčí praktické zkušenosti, nejčastěji v souvislosti s ní zmiňují pravidelnou kontrolu zdravotního stavu a životosprávy seniora, zajišťování návštěv lékaře a sociálních služeb, povídání si, vaření a podávání stravy nebo péči o hygienu.

Zda se rozhodneme pečovat o svého blízkého v soukromí, nebo zvolíme institucionální péči, často závisí na kvalitě vztahů v rodině. Lidé, kteří mají s rodiči častý kontakt, jsou ochotnější zajišťovat péči doma. Naopak ti, kteří vztahy zanedbávají nebo je vnímají jako konfliktní, častěji preferují institucionální řešení. Včasná komunikace v rodině, otevřenost a dohoda o budoucí péči se proto ukazují jako zcela zásadní.

Příprava na stáří je stále podceňovaná

Dnešní třicátníci mají 50% šanci dožít se 95 let. Do roku 2050 se má počet lidí starších 75 let zdvojnásobit a třetina z nich bude potřebovat dlouhodobou péči. Systém sociálních služeb však nestíhá držet krok – chybí pečovatelé i kapacity v domovech, a tak péče o seniory zůstává z velké části na samotných rodinách.

Jenže podobně silná, jako je naše touha zůstat v péči blízkých, je náročná i realita, když taková situace nastane. A to i z pohledu peněz. Plánovat a připravovat se dopředu je přitom ochotná jen malá část z nás - 53 % Čechů spoléhá na to, že náklady na jejich péči pokryje stát. Jen třetina je připravena nést je sama. Pomoc od jiných členů rodiny pak očekává 12 % z nás. Velmi rychle ale roste poptávka po pojištění dlouhodobé péče.  Tuto poptávku navíc umocnilo i zavedení daňového zvýhodnění.

Přesto je ale finanční příprava na stáří stále spíš výjimkou než pravidlem. Přitom zajistit péči ze svého, nebo jen s pomocí blízkých, je velmi náročné.

Podle průzkumu České asociace pojišťoven se nesoběstačnosti ve stáří obává  72 % Čechů – o 13 % více než v roce 2020. Nijak se na ni ovšem nepřipravuje 15 % lidí. Zdravotní prevenci řeší 64 % dotázaných, ale finančně se připravuje jen 52 % zejména tím, že mají sjednané penzijní nebo životní pojištění.  Ostatní stále zůstávají odkázáni na veřejný systém.

Ke konci 1. pololetí 2025 si spořilo v penzijních fondech téměř 4 miliony Čechů. Životní pojištění má dle odhadů 4,7 milionů Čechů – tedy téměř každý druhý. Nejčastěji se jedná o rizikové životní pojistky, které kryjí události jako úraz, invalidita, vážné onemocnění nebo smrt. Do zájmu klientů se ale dostává  i pojištění dlouhodobé péče. Podle údajů NN Životní pojišťovny představují vysoký podíl mladí lidé, kdy více než čtvrtině klientů není v době sjednání ani 30 let.

Autor: Redakce Babinet.cz

Zdroj: NN Životní pojišťovna, Česká asociace pojišťoven, Ministerstvo práce a sociálních věcí