Během následujícího víkendu čekají většinu z nás návštěvy našich zesnulých na hřbitovech. Blíží se totiž Dušičky. V průběhu několika staletí se ustálily dva církevní svátky. První z nich, svátek Všech svatých 1. listopadu a následující den 2. listopadu, kdy se slaví Památka všech zemřelých (Dušičky), spojená se vzpomínkou a modlitbou za mrtvé.

 

Na začátku měsíce listopadu se tedy rozsvítí tisíce světýlek v zahradách posledního odpočinku, kam budeme chodit s kyticemi či věnečky za těmi, které jsme měli rádi a při svitu svíček jim věnujeme tichou vzpomínku.

Zajít na hřbitov a zavzpomínat, je běžné dodnes. Zvykem je očistit hrob, ozdobit jej věnečky, květinami a svíčkami / Depositphotos.com

Svátek Všech svatých 

Svátek Všech svatých vychází z historické události a to církevního vysvěceni Pantheonu v Římě roku 609. Pantheon byl totiž původně antický chrám, v němž se uctíval kult všech římských bohů. Svátek Všech svatých je vzpomínkovou slavností těch zemřelých, kteří dosáhli svatosti a to i těch, kteří nebyli kanonizování, a o jejich svatosti ví jen Bůh. Svatí dosáhli v nebi věčné blaženosti a tím se tedy tento svátek liší od Dušiček, které jsou vzpomínkou na ty, kteří blaženosti nedosáhli.

Svátek Všech Svatých v lidové pranostice.

• Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
• Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
• Když na Vše svaté padá mlha, bude o Adventu bez sněhu.
• Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
• Je-li o Všech svatých teplo, bude na Martina zima.

Památka všech zemřelých – Dušičky jsou 2. listopadu

Svátek na Památku všech zemřelých bývá lidově označován jako Dušičky. Je to vzpomínka na zemřelé, jejichž duše ještě pobývají v očistci. Lidé svým zemřelým předkům prokazovali úctu a vděčnost od nejstarších dob. V počátcích křesťanské církve se nejprve vzpomínalo na zemřelé v rodinném kruhu. V roce 988 se ve francouzském reformním klášteře v Cluny konala první výroční vzpomínka na všechny zemřelé spojená s veřejnou slavností. Svátek se v průběhu 11. až 13. století rozšířil v mnoha dalších zemích a ve 14. století zdomácněl taky v Římě. Je to pěkný svátek a Dušičky mají dlouholetou tradici také v naší zemi. Každoročně na konci října a počátkem listopadu se scházejí rodiny a navštěvují hroby svých zemřelých příbuzných a přátel. Tyto hroby zdobí květy, věnci a svícemi a tak těm, kteří již nejsou mezi námi na tomto světě, projevují úctu, vděčnost a lásku, neboť právě láska je onen most, který spojuje mrtvé se živými na této zemi.

Památka všech zemřelých – Dušičky v lidové pranostice.

• Prší-li na den Dušiček, oplakávají duše zemřelých své hříchy.
• Na Památku zemřelých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.
• Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.

S těmito svátky souvisí i řada pověr a praktik

Lidé například lampy plnili máslem namísto oleje, aby si jím mohly dušičky ošetřit spáleniny. Podle lidové víry prý v podvečer svátku "dušiček" vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy. Na hroby se mimo věnců a svíček pokládalo také zvláštní pečivo, tzv.dušičkové. Recept na něj jsme pro vás připravili zde. V některých krajích se na Dušičky chodilo koledovat a odměnou bylo právě dušičkové pečivo.

Na Dušičky je zvykem očistit hrob, ozdobit jej věnečky, květinami a svíčkami. Pakliže si chcete vyrobit věneček vlastní, či jinou dekoraci zde je malá inspirace:

Dušičky nejsou jen kříže. Vyrobte si nádherné srdce

Dušičková výzdoba. Vyrobte si křížek na hrob ze suché vazby z travin

Dušičková výzdoba. Smuteční svícen

 

Napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Pranostiky v osmi ročních obdobích, Kosmas, 2016