Záněty dutin, nosohltanu, středního ucha, laryngitida nebo obyčejná rýma. To je jen několik příkladů recidivujících respiračních onemocnění, kvůli kterým v sezóně pacienti ve velkém plní čekárny praktických lékařů, pediatrů i nemocničních pohotovostí. Koho nejčastěji postihují? Kolik infekcí je normální za jednu sezónu prodělat? A proč na většinu z nich nepomohou antibiotika?

 

“Jako recidivující respirační infekce označujeme větší frekvenci různých zánětů horních nebo dolních dýchacích cest a jim příbuzných oblastí. Tato onemocnění se opakovaně vracejí a jejich častý výskyt se objevuje obvykle během sezóny, tedy od podzimu do jara. Jedná se zejména o rýmu a záněty dutin, nosohltanu, středního ucha, hrtanu, průdušnice nebo průdušek,” vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.

Rzikovou etapu respirační infekce představuje období, kdy se děti začínají dostávat do větších kolektivů / Depositphotos.com

Recidivující respirační infekce nejčastěji postihují dvě skupiny pacientů. První jsou děti, a to ve věku 6 až 12 měsíců, kdy se snižuje hladina protilátek přenesených od matky a jejich vlastní tvorba u nich není ještě dostatečná. Další rizikovou etapu představuje období, kdy se děti začínají dostávat do větších kolektivů, tedy zejména při nástupu do školky. Druhou skupinou jsou senioři, u nichž dochází v rámci fyziologického stárnutí k oslabení funkce imunitního systému.

“Pak je tady také specifická skupina pacientů, u kterých se jedná buď o vrozenou nebo o získanou poruchu imunitního systému. Příkladem mohou být pacienti s onkologickým onemocněním podstupující chemoterapii nebo lidé s autoimunitními chorobami, kteří mají imunosupresivní léčbu, která tlumí aktivitu imunitního systému,” vysvětluje alergolog a klinický imunolog Tomáš Milota. “Tyto skupiny jsou ohroženy více nejen četností těchto infekcí, ale také jejich závažností,” dodává.

Kolik respiračních infekcí je normální za sezónu prodělat a kdy už bychom měli zvýšit pozornost? Zajímat by nás měl nejen počet nemocí, ale také jejich závažnost. “Pokud v krátkém čase proděláme dvě nebo tři virové infekce, které léčíme klidovým režimem a čaji, je to v normě. Pokud se ale často potýkáme se závažnějšími infekcemi, jako jsou například záněty průdušek nebo zápal plic, měli bychom zpozornět. Zbystřit bychom měli také v případě zvýšené spotřeby antibiotik. To jsou indikace, které mohou značit poruchu imunity,” odpovídá Tomáš Milota.

Přestože nemají recidivující respirační infekce obvykle závažný průběh, jsou častým důvodem zbytečného předepisování a nadužívání antibiotik. Až 90 % respiračních infekcí horních cest dýchacích je způsobeno viry, tudíž by se antibiotiky léčit neměly. “Toto číslo bych opravdu rád zdůraznil s ohledem na rostoucí spotřebu antibiotik. U většiny respiračních infekcí horních cest dýchacích opravdu nejsou antibiotika zapotřebí,” dodává Milota.

I proti recidivujícím respiračním onemocněním je možné přijmout několik preventivních kroků. Základem je péče o zdraví a dodržování zásad zdravého životního stylu. Důležité je myslet na vyváženou stravu, dostatečný přísun vitamínů i pravidelný pohyb. Na imunitní systém má naopak negativní dopad stres, únava a nedostatek spánku, kouření i větší konzumace alkoholu. Prospěje také správná péče o sliznice prostřednictvím proplachů solnými roztoky.

Zdroje:

MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono

alergolog a klinický imunolog Tomáš Milota