Zdraví neznamená pouze nepřítomnost nemoci či fyzické slabosti. Jde o stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Duševní zdraví je pak chápáno jako schopnost zvládat každodenní stres, fungovat produktivně v práci a být přínosem pro své okolí.

 

Duševní rovnováha hraje zásadní roli v každodenním profesním životě, jelikož lidé tráví velkou část dne právě v práci. „Stresové situace se vyskytují na většině pracovišť, nejde tedy jen o individuální záležitost, ale i o téma, které se týká zaměstnavatelů. Výsledky a efektivita jsou úzce propojeny s psychickým stavem jednotlivce. Pokud dojde k narušení vnitřní stability, může se to projevit zvýšeným emočním napětím, poklesem psychické pohody a následně i zhoršením pracovního výkonu,” vysvětluje psycholožka Miriama Bírešová z kliniky Health+.

S dlouhodobým přetížením v zaměstnání se často pojí syndrom vyhoření / Depositphotos.com

Jaké jsou nejčastější příčiny stresu a psychických obtíží?

Nejčastější příčinou pracovního stresu bývá nerovnováha mezi pracovními nároky (tedy požadavky jako jsou pracovní úkoly, role, fyzické, sociální, duševní i organizační aspekty – například pracovní doba, směnný provoz, prostředí, zavedené postupy a pravidla) a dostupnými pracovními zdroji. Mezi ty patří například míra kontroly nad vlastní činností, rozmanitost úkolů, autonomie, finanční ohodnocení, možnosti seberealizace a osobního růstu, ale také podpora ze strany rodiny, přátel a blízkých, sebedůvěra či psychická odolnost vůči zátěži.

Co se stane, když budu nadměrný stres dlouho přehlížet?

S dlouhodobým přetížením v zaměstnání se často pojí syndrom vyhoření (burn-out). Tento pojem se v odborné literatuře objevil poprvé v roce 1974 a jeho základní charakteristika zůstává dodnes obdobná. „Vyhoření představuje psychický stav spojený s chronickým vyčerpáním – jak emočním, tak kognitivním – a často i celkovou únavou. Vyskytuje se převážně u profesí orientovaných na práci s lidmi, ale může postihnout kohokoliv. Na rozdíl od jiných psychických potíží má syndrom vyhoření přímou vazbu na pracovní činnost. Obtíže se zpravidla vztahují k výkonu práce a po přesunu pozornosti na soukromý život často dochází k jejich zmírnění,” vysvětluje Bírešová.

Jde o proces, který se vyvíjí postupně – od počátečního nadšení a dlouhodobého přetěžování, přes vyčerpání a frustraci, až po fázi apatie a úplného odcizení se práci. V rámci prevence je důležité podporovat aktivní přístup ke zvládání stresu a udržovat rovnováhu mezi profesním a osobním životem. Pokud člověk rozpozná příznaky vyhoření, je vhodné vyhledat odbornou pomoc – účinnou formou podpory bývá zejména psychoterapie.

Jak se starat o své duševní zdraví v práci?

Prvním krokem ke zmírnění nadměrného stresu a eliminací vyhoření v práci je identifikace jeho zdroje. Jde o příliš mnoho úkolů nebo přehlcenost? Nejasné zadání? Není k dispozici nikdo, koho se mohu zeptat na radu? Vadí mi přílišný ruch a nemohu se soustředit? Nebo jde o špatné vztahy s kolegy?

Teprve ve chvíli, kdy známe příčinu, můžeme zavést opatření, která mohou přispět ke snížení nebo úplnému odstranění stresu. „Možná řešení se liší podle pracovní pozice – může jít například o úpravu prostředí, požádání kolegů či nadřízeného o podporu nebo pomoc. U vedoucích rolí může být naopak vhodné delegování pravomocí a odpovědnosti, lepší práce s časem, efektivnější organizace činností a podobně,” dodává Bírešová.

Pro udržení psychické pohody je také nezbytně důležité dbát na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Většinu prostředků k jejímu posilování má každý z nás běžně k dispozici – zdravý životní styl, dostatek času na odpočinek, pravidelný spánek, regeneraci sil a pohybové nebo sportovní aktivity.

Pomáhá také efektivní organizace času: identifikovat tzv. „požírače času“, zbavit se jich a ušetřený prostor věnovat činnostem, které nás obohacují – ať už fyzicky, emocionálně, sociálně nebo intelektuálně.

„Je důležité si uvědomit, že pokud pracujeme v psychicky náročné a zároveň sedavé profesi, únava, kterou po práci pociťujeme, je především psychická. Proto je žádoucí trávit volný čas aktivně – i obyčejná procházka může mít výrazně pozitivní vliv na naši mentální i fyzickou kondici, jak potvrzuje řada výzkumů.Stejně tak je vhodné po celém dni stráveném u obrazovky omezit večerní sledování digitálních zařízení. A pokud vnímáme, že pracovní stres začíná být nad naše síly, neměli bychom se bát vyhledat odbornou pomoc,” uzavírá psycholožka Miriama Bírešová.

Zdroj: psycholožka Miriama Bírešová z kliniky Health+