„Vysoký krevní tlak nemá své specifické příznaky. Rozvíjí se postupně, v průběhu několika měsíců až let. Nebezpečný je právě tím, že se nemusí dlouho projevovat. Nijak nás nebolí, sami na sobě jej nemusíme vůbec pocítit,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se problematice vysokého krevního tlaku věnuje v rámci své kampaně Žiješ srdcem.

Dle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku od 30 do 79 let, nicméně celých 46 % o své nemoci neví. V České republice toto onemocnění postihuje přibližně 40 % dospělých osob.

Vysoký krevní tlak nemá své specifické příznaky. Rozvíjí se postupně, v průběhu několika měsíců až let / Depositphotos.com

Tichý zabiják poškozující cévy a orgány 

Vysoký krevní tlak dlouhodobě poškozuje cévy a orgány, a to často tiše, bez příznaků. Proto se mu říká tichý zabiják. Cévy více namáhá a přispívá ke vzniku aterosklerózy, může vést k srdečnímu selhání, arytmiím nebo infarktu, zvyšuje riziko mrtvice. Přetěžuje ledviny a může způsobit jejich selhání a negativní vliv může mít také na oči, jelikož může poškodit jejich sítnici a vést tak k poruchám zraku až k slepotě.

Kvůli časté bezpříznakovosti je klíčové zachytit jej dřív, než začne významně škodit. Proto je důležité tlak pravidelně měřit a případně ho léčit. Měření probíhá u lékaře v rámci preventivní prohlídky jednou za dva roky nebo si jej může člověk měřit sám pomocí digitálního tlakoměru, který sežene v jakékoliv lékárně i na internetu.

Rizikem je genetika i nezdravý životní styl

Pokud se vysoký krevní tlak projeví, příznaky mohou být bolest hlavy, podrážděnost, únava, dušnost při námaze, poruchy spánku, tlak na hrudi nebo bušení srdce.

Mezi rizikové faktory vysokého krevního tlaku patří genetika. Pokud mají vysoký krevní tlak rodiče, šance, že jej bude mít i jejich dítě, je vyšší. Důležitou roli hraje také stáří. S věkem se krevní tlak zvyšuje, cévy ztrácí pružnost a tlak roste. Mnoho rizikových faktorů můžeme ale také ovlivnit, protože zásadní je životní styl.

K vysokému krevnímu tlaku přispívá nadměrný příjem soli, tučných a průmyslově zpracovaných potravin, málo ovoce, zeleniny a vlákniny, nedostatek pohybu, obezita, nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Tlak může zvyšovat také dlouhodobý stres a nedostatek kvalitního spánku. Vysoký krevní tlak může být důsledkem chronických onemocnění, jako jsou cukrovka, onemocnění ledvin nebo hormonální poruchy.

Co je vlastně krevní tlak?

Krevní tlak je síla, kterou proudící krev působí na stěny našich tepen. Měří se ve dvou hodnotách. Systolický tlak (vyšší číslo) je tlak, kdy se srdce stáhne a vypudí krev, diastolický tlak (nižší číslo) je tlak, kdy je srdce uvolněné mezi údery. Správný krevní tlak je důležitý, jelikož zajišťuje, že se krev dostane ke všem orgánům. Za normální hodnoty krevního tlaku jsou považovány hodnoty 120/80 mmHg.

„Nezapomeňte si kontrolovat svůj krevní tlak. Každé měření je krokem k prevenci a péči nejen o vaše srdce, cévy a mozek. Nečekejte, až se objeví příznaky. Jakékoliv podezření na vysoký krevní tlak konzultujte se svým praktickým lékařem. Ten vás vyšetří a rozhodne o případné léčbě,“ dodává Kateřina Šédová.

Zdroje:

MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono

https://www.nzip.cz/clanek/923-vysoky-krevni-tlak-hypertenze-formy-a-priznaky