Životní styl dnešních dětí ale není ideální a nedostatek (přirozeného) pohybu má pro ně i jiné následky než obezitu. Problémy s vadným držením těla trpí dle různých průzkumů okolo poloviny dětí. Fyzioterapeutka Mgr. Lucie Ternová, která se specializuje především na dětský pohybový aparát, radí, jak na nejčastější pohybové neduhy vyzrát.

 

Odborníci doporučují, aby děti a dospívající měli alespoň 60 minut pohybu denně. Čím jsou děti mladší, tím více pohybu potřebují. Nedostatek přirozeného pohybu, pohybu v terénu, nadměrné sezení, vrcholový sport, ale i nevhodná obuv, školní taška či nevyhovující nábytek – to vše se na dítěti negativně podepisuje. Jak rodič pozná, že je něco v nepořádku s držením těla nebo s chodidly? Kdy jde o nešikovnost a kdy o dyspraxii? Fyzioterapeutka naznačuje, že prevence, všímavost rodičů i včasný zásah hrají významnou roli v pozdější kvalitě života vašeho dítka.

Fyzioterapeutka Mgr. et Bc. Lucie Ternová / se svolením Mamasport

Sezení a nedostatek pohybu může mít na svědomí bolesti i nešikovnost

Díky výrazné změně životního stylu v posledních dvou až třech dekádách přibývá dětí, které trpí nedostatkem přirozeného pohybu. Rodiče často vozí dětí do škol či na kroužky autem, děti sedí ve škole a následně doma u obrazovek. Podle průzkumu z roku 2007^[1] bylo vadné držení těla diagnostikováno u téměř 40 % dětí. Tyto děti pak častěji trpěly bolestmi hlavy a zad. Dle výzkumu děti trávily v průměru 4 hodiny týdně sportovními aktivitami a 14 hodin týdně sledováním TV/VCR a hraním počítačových her. Žádný sport neuvedlo 20 % dětí a u nich byla pravděpodobnost vadného držení těla výrazně vyšší než u sportujících.

„Děti mají často problém udržet tělo ve správné pozici po delší dobu. Setkáváme se u nich s nedostatečným svalovým napětím a hypermobilitou kloubů. Takové děti mají ale zároveň narušené vnímání vlastního těla (propriocepci) a tím i horší koordinační schopnosti. Oboje se dítě učí tím, že se hýbe, zkoumá terén a metodou pokus-omyl se v něm učí pohybovat. Pokud má příležitostí k pohybu nedostatek, podepíše se to na jeho kardiovaskulární kondici, stavu kloubů, skolióze v dospělosti a hrozí u něj i vyšší riziko úrazů,“ vysvětluje fyzioterapeutka Mgr. Lucie Ternová a zároveň radí, jak děti v pohybu podpořit.

• Choďte s nimi do školy a ze školy pěšky, zastavte se cestou na hřišti. I 20 minut her na prolézačkách denně dítě obohatí.
• Choďte s nimi pravidelně alespoň o víkendech do přírody
• Od počátku dětem nezakazujte lezení po obrubnících, zídkách, prolézačkách či doma po pohovce a židlích. Čím dřívější zkušenosti dítě získá se všemi druhy pohybu bezpečně v přítomnosti rodičů, tím bezpečnější pro něj pohyb bude v pozdějším věku v různém terénu.
• Vytvořte jim doma nejen v pokojíčku takové prostředí, které k pohybu vybízí. Vhodné jsou žebřiny, klouzačky, houpačky lanové závěsy, balanční plošinky apod. Do obýváku pořiďte žíněnku, uvidíte, jak bude pro děti lákavá! Budou na ní válet sudy, seskakovat z pohovky nebo s vámi „zápasit“. :-)
• Děti se učí nejlépe nápodobou. Jděte jim příkladem a doma cvičte společně. Nestačí pouze ukazovat, že sportujete vy, ale je třeba dítě do sportu s vámi zapojit.

Vrcholový sport není přirozený pohyb…

Stejně jako nedostatek pohybu může dětskému tělu ublížit vrcholový sport, je-li vykonávaný bez dostatečné kompenzace a regenerace. Negativní dopad vrcholového sportu se může projevit i v situacích, kdy není dětské tělo geneticky pro daný sport predisponováno. Proto je potřeba, aby děti, které provádějí sport na vysoké úrovni (tréninky mají 4-5x týdně vč. závodů), sportovní výkon kompenzovaly nejen kvalitní stravou a spánkem, ale také různorodými pohybovými aktivitami.

„Optimální je lezení na lezecké stěně či prolézačkách, kde se zapojuje celé tělo jak aktivně, tak pasivně do visů a protažení. V praxi se často setkávám s úrazy v dětském věku z důvodu nešikovnosti, resp. nedostatku pohybu, ale i z důvodu přetížení při vrcholovém sportu. Dítě nejvíce obohacuje každodenní pohyb vč. chůze. Pohybový kroužek 2x týdně je naprosto nedostačující. Proto tvořme dětem takové prostředí, které k pohybu vybízí,“ říká fyzioterapeutka Mgr. Lucie Ternová.

Nešikové, nemotorové a lenoši

Úrazy z nešikovnosti? Ano, na vině může být skutečně nešikovnost, resp. stav, kdy dítě nemělo dostatek příležitostí k přirozenému pohybu. Nutno však dodat, že u určité (malé) části dětí jde o poruchu zvanou dyspraxie. Ať už se vás týká první či druhá situace, vždy je dobré navštívit fyzioterapeuta pro děti, který stanoví diagnózu a v obou případech poradí, jak následky zmírnit či odstranit. Vždy přitom platí, čím dříve, tím lépe.

Ploché nohy a valgózní kotníky. Kdy je to normální a jak je řešit?

Lidská noha se vyvíjela miliony let naboso v různorodém terénu. Nyní se ale od narození pohybujeme v terénu převážně rovném a noha je uzavřena v pevné obuvi. Aby se správně vyvíjely kosti, klouby, vazy a svaly nohy, je třeba jí dát příležitost k rozmanitému pohybu. Noha se potřebuje od prvních krůčků seznamovat s různými povrchy a nerovnostmi.

„V předškolním věku nejčastěji řešíme vbočené kotníky či vtáčení špiček. Jako první doporučuji vybavit domácnost ortopedickým puzzle či koberečky a dítěti pořídit prolézačku, aby posilovalo svaly a vazy kotníku,“ sdílí zkušenosti fyzioterapeutka Mgr. Lucie Ternová. Zároveň dodává, že mírná valgozita je v batolecím věku normální a je nutné posoudit kontext. „Pokud se současně s valgozitou vyskytuje např. časté či výlučné sezení v tzv. W-sedu nebo výrazné postavení kolen do X, je vhodné navštívit fyzioterapeuta ihned. Stélky do bot, které korigují vbočené paty, doporučuji mezi 2.- 4. rokem, a to u valgozity vyšší než 8 stupňů a u dětí, které jsou současně hypermobilní v oblasti nohy. S nápravou by rodiče neměli otálet – patní kost je do 6. roku tvořena převážně chrupavkou a její tvar lze do té doby ovlivnit.“

Vadným držením těla a dalšími neduhy dnes trpí velká část dětí. Roli hraje genetika, ale čím dál častěji také nedostatek přirozeného pohybu či naopak nadměrný jednostranný pohyb. Dětské tělo se do určitého věku vyvíjí, a proto leží odpovědnost především na rodičích, kolik příležitostí ke zdravému pohybu dítěti dopřejí, ať už jde o přirozený pohyb venku nebo vybavení dětského pokoje (a to se v zimních měsících obzvlášť hodí!).

 

Zdroje:

Fyzioterapeutka Mgr. et Bc. Lucie Ternová, zakladatelka edukativního instagramového profilu mamasport

^[1] Kratěnová J, Zejglicová K, Malý, M, Filipová, V. Prevalence and risk factors of poor posture in school children in the Czech Republic. J Sch Health. 2007; 77: 131-137.