Období začátku podzimu, kdy je vlhko a zároveň ještě teplo, plísním velmi svědčí. U alergiků a citlivějších lidí mohou plísně vyvolat vážné obtíže.

 

Plísně v ovzduší jsou mikroskopické houby, které se šíří prostřednictvím spor. Nejčastěji se vyskytují v prostředí s vysokou vlhkostí, jako jsou koupelny, sklepy nebo nevětrané místnosti. Problém ale představují i venkovní prostory, zejména během teplého a deštivého podzimu, kdy se koncentrace plísní v ovzduší dramaticky zvyšuje.

Dýchací obtíže jsou příznaky, které většina alergiků důvěrně zná / Depositphotos.com

Podle údajů Státního zdravotního ústavu v České republice trpí alergií na plísně^[1] až 5 procent populace. Příznaky zahrnují rýmu, kýchání, svědění očí, ale také vážnější projevy jako zhoršení astmatu, ekzému nebo chronické bronchitidy.

Plísně rostou na tlejících listech

Většinou si výskyt plísní spojujeme s domácnostmi, ale během podzimu se jejich koncentrace výrazně zvyšuje i venku. V tomto období se totiž na zahradách i ve městech vyskytuje velké množství rozkládajícího se listí a dalšího organického materiálu, na kterém se plísně usazují, a vítr pak spory roznáší po okolí.

Ořezané větve a opadané listí je proto vhodné ze zahrady uklidit, zahradní nábytek zase ošetřit protiplísňovým přípravkem. Lidé s dýchacími obtížemi by se na podzim neměli příliš pohybovat v parcích a lesích plných tlejícího listí, protože by se jejich problémy mohly zhoršit.

Po návratu domů je vhodné si pořádně umýt ruce a obličej, aby se přímý kontakt se sporami omezil na co nejkratší dobu. Odolnost dýchacích cest proti plísním lze posílit rovněž pomocí bylin. „Na prvním místě bych doporučila žampion, který podporuje činnost sliznic, kůže, tedy i průdušek. Proti alergickým reakcím využijeme gemmoterapeutikum z černého rybízu. Je to nejlepší prostředek při senné rýmě a dušnosti. Celkově dýchací ústrojí podporují byliny divizna a gemmoterapeutikum z růže šípkové,“ doporučuje naturopatka Jarmila Podhorná.

Hlídejte vlhkost v místnostech

V domácnosti je jedním z klíčových kroků k prevenci vzniku plísní pravidelné větrání. Vlhkost v interiéru by neměla překračovat 50 procent. Ideální je větrat několikrát denně po dobu 5 až 10 minut, a to zejména v místnostech, kde se tvoří nejvíce vlhkosti, jako jsou koupelny a kuchyně. Pomoci může i instalace odvlhčovačů vzduchu nebo větracích systémů.

Další účinnou metodou, jak snížit koncentraci plísní v ovzduší, je používání čističek vzduchu s HEPA filtry. Tyto přístroje jsou schopny zachytit až 99 % spor plísní a jiných alergenů, čímž výrazně přispívají ke zlepšení kvality vzduchu v interiéru.

Pokud se již plíseň v bytě objevila, je důležité ji okamžitě odstranit. Místa, kde se vyskytla, je třeba vyčistit speciálními prostředky proti plísním obsahujícími fungicidní látky. Je důležité odstranit i všechny materiály, které plíseň zasáhla, jako jsou koberce, staré tapety nebo dřevěný nábytek.

Dlouhodobé vystavení sporám plísní může způsobit zhoršení zdravotního stavu, především u lidí s oslabenou imunitou nebo chronickými respiračními problémy. Pro posílení obranyschopnosti organismu mohou dobře posloužit i bylinné přípravky. „K likvidaci plísní je vhodné použít penízovku a česnek a desinfekční účinky má také brusinka. Pro posílení imunity nám poslouží celá řada bylin. Tinktura z eleuterokoku, nejlépe ve spojení s betaglukanem, patří k nejúčinnějším. Z gemmoterapeutik je na prvním místě černý rybíz, lesní bez hroznatý a oba druhy ořešáku. Také gemmoterapeutikum z růže šípkové pomáhá při obnově imunity, hlavně u dětí,“ radí Jarmila Podhorná.

napsala Jarmila Podhorná

Zdroje:

bylinkářka Jarmila Podhorná

^[1]https://www.nzip.cz/clanek/368-alergie-na-plisne-spoustece