Játra patří k nejvytíženějším orgánům v těle. Každou minutu čistí krev, zpracovávají živiny a podílejí se na metabolismu tuků, cukrů a bílkovin. Přestože jsou tak důležitá, jejich zdraví často podceňujeme – přitom právě jejich kondice má přímý vliv na celkovou rovnováhu těla.

 

„Udržovat játra v dobrém stavu je nezbytné pro celkové zdraví organismu. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá játrům zvládat jejich náročnou práci a snižuje riziko civilizačních chorob,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

praktický lékař MUDr. Michal Lazák / se svolením Insighters

Právě nedostatek pohybu spolu s přebytkem kalorií však v posledních letech stojí za rostoucím výskytem steatózy (ztukovatění) jater spojeného s metabolickou dysfunkcí (tzv. MASLD), které dnes postihuje více než čtvrtinu evropské populace. Tuk se při tomto onemocnění neukládá pouze v podkoží, ale i přímo v játrech – často bez varovných příznaků. Riziko rozvoje tohoto nejčastějšího chronického jaterního onemocnění lze snížit právě zvýšením fyzické aktivity. Pokud se však MASLD neléčí, může postupně přejít v zánět, fibrózu a v pokročilém stádiu až v jaterní cirhózu.

Jaký pohyb játrům prospívá nejvíce?

Dobrou zprávou je, že prospěšný může být téměř jakýkoli pravidelný pohyb – nemusí jít o sportovní výkony ani náročné tréninky. Důležité je začít a udržet si rytmus. Studie opakovaně potvrzují, že i běžné aktivity, jako je svižná chůze, jízda na kole nebo lehké posilování, mohou výrazně zlepšit stav jater. Pravidelná fyzická aktivita totiž pomáhá snižovat množství tuku v játrech – v průměru o 20 až 30 % – a to i bez výrazného úbytku hmotnosti.

Největší přínos má podle odborníků aerobní pohyb – například rychlá chůze, běh nebo cyklistika. U lidí se ztukovatěním jater vedlo právě takové cvičení k největšímu zlepšení jaterních funkcí. Pozitivní výsledky přinesl také intervalový trénink s kratšími, ale intenzivními dávkami pohybu. Tato forma cvičení pomohla právě lidem s pokročilejšími jaterními problémy zlepšit kondici a celkový zdravotní stav. Zajímavé je i zjištění, že už navýšení každodenního pohybu o zhruba 2 500 kroků může snížit riziko rozvoje jaterního onemocnění téměř o 50 %. „Není nutné hnát se za výkonem. Pravidelnost a přirozenost jsou pro játra mnohem cennější než občasný extrém. Stabilní pohybová rutina ulevuje metabolismu a snižuje zátěž, které jsou játra denně vystavena,“ potvrzuje MUDr. Lazák.

Co jíst po sportu, aby se podpořila funkce jater?

Při pravidelné fyzické aktivitě je důležité doplňovat energii a živiny, které játra potřebují k regeneraci. Základem je dostatek bílkovin podporujících obnovu buněk, a také antioxidantů, jež chrání játra před volnými radikály vznikajícími při zátěži. Ideálními zdroji bílkovin jsou libové maso, ryby, vejce nebo luštěniny. Zelenina a ovoce dodávají vitaminy, minerály a antioxidanty – obzvlášť prospěšné jsou zelené listy, brokolice nebo červená řepa. K dobré regeneraci přispívají také omega-3 mastné kyseliny obsažené například v lososu nebo lněném semínku. Naopak těžká, smažená jídla nebo přemíra cukru mohou efekt pohybu výrazně snižovat.

 „Když se lidé začnou pravidelně hýbat a upraví stravu, jejich tělo začne reagovat překvapivě rychle – a játra jsou jedním z prvních orgánů, kde bude tato změna patrná,“ uzavírá MUDr. Michal Lazák. Právě v období zvýšené fyzické zátěže, změn životního stylu nebo rekonvalescence tak mohou být tyto kroky rozhodujícím faktorem pro udržení zdraví nejen jaterních buněk, ale potažmo i celého organismu.

Zdroj: MUDr. Michal Lazák, praktický lékař