Úbytek denního světla a kratší dny každoročně naruší psychickou pohodu statisíců lidí. Takzvaná sezónní afektivní porucha (SAD), která se vyskytuje nejčastěji na podzim a v zimě.

 

„Lidé SAD^[1] často podceňují jako obyčejný splín. Jde však o plnohodnotnou formu depresivní poruchy, která může významně ovlivnit kvalitu života,“ upozorňuje psychiatr MUDr. Matěj Kasal. Ve svém komentáři objasňuje, jak SAD odlišit od špatné nálady, kdo je nejohroženější skupinou nebo jak situaci komplikuje nedostatek odborníků a dlouhé objednací lhůty.

Sezónní afektivní porucha (SAD), která se vyskytuje nejčastěji na podzim a v zimě / Depositphotos.com

Komentář psychiatra MUDr. Matěje Kasala:

Sezónní afektivní porucha (SAD) je opakující se typ depresivního stavu, který přichází zpravidla v souvislosti s určitým obdobím roku – nejčastěji na podzim nebo v zimě. Hlavní příčinou se zdá být nedostatek přirozeného denního světla. Ačkoli má SAD jasně definované příznaky, lidé ji často bagatelizují a zaměňují za běžnou špatnou náladu. Podzimní splín je však obvykle krátkodobý a nevede k tak výrazným omezujícím příznakům, zatímco SAD trvá celé týdny až měsíce. Během této doby výrazně ovlivňuje každodenní fungování a může zasahovat jak osobní, tak i pracovní život.

Lidé trpící sezónní afektivní poruchou zpravidla pociťují výraznou únavu a mají zvýšenou potřebu spánku, hůře se soustředí a častěji se u nich objevuje stresové přejídání se zvýšenou chutí na sladké pokrmy. Jejich každodenní fungování doprovází celkově skleslá nálada, navíc přestávají mít zájem o běžné aktivity. Ve chvíli, kdy se tyto symptomy objevují opakovaně, trvají déle než dva týdny a brání normálnímu fungování, měl by člověk situaci řešit. Často si toho všimnou nejdříve naši nejbližší, kterým bychom měli naslouchat.

SAD trápí statisíce Čechů, vyšší riziko hrozí ženám

Podle dostupných dat se výskyt SAD v Evropě pohybuje mezi 1–3 % populace, nicméně sezónní výkyvy nálady uvádí až 15 %. Česká data tomuto rozmezí odpovídají. I když se na první pohled mohou zdát procenta nízká, v absolutních číslech jde o statisíce lidí. Vyšší riziko je jednoznačně u žen, celkově pak u populace ve věku mezi 30 a 50 lety a těch, kteří v rodině zaznamenali výskyt depresivního onemocnění. Důležitý faktor pro rozvoj SAD je rovněž geografická poloha – čím méně přirozeného světla v zimě, tím je riziko vyšší.

Česká republika patří do pásma, kde se SAD běžně vyskytuje, i když není tak častá jako v severských zemích. I tento fakt dokazuje, že porucha není projevem lenosti nebo slabosti, ale přirozenou reakcí organismu na nedostatek světla. Lidská psychika je zkrátka citlivá na biologické rytmy a okolní prostředí.

SAD se léčí světlem i antidepresivy. Účinné jsou také digitální terapie

V současnosti existuje pro řešení SAD několik léčebných přístupů. Základními z nich jsou použití fototerapie, tedy léčby jasným světlem, psychoterapie a v některých případech užívání antidepresiv. Problémem je však omezená kapacita systému a celkový nedostatek personálu v psychiatrii. Kvůli tomu se řada pacientů ke specialistovi dostane až ve chvíli, kdy jsou jejich obtíže již velmi rozvinuté. Také chybí systematický screening a včasná diagnostika, což je dané i mnohdy nedostatečnou edukací ohledně duševních poruch mezi lékaři.

Důležitou léčebnou variantu proto dnes představují online terapie a digitální nástroje, které pomáhají přetíženému systému odlehčit. Lidem zpřístupňují odbornou podporu prakticky okamžitě, což je při dlouhých čekacích dobách opravdu zásadní. Nejsou náhradou klasické psychoterapie, ale představují účinný doplněk – poskytují potřebnou psychoedukaci, vedená cvičení, sebereflexní nástroje a v některých případech také kontakt s odborníkem.

U SAD mohou tyto nástroje významně přispět k prevenci a rychlejšímu vyhledání adekvátní péče. Takovým nástrojem je v Česku Mindwell, který je založen na principu kognitivně-behaviorální terapie. Díky tomu pomáhá pacientům rozpoznat příznaky a aktivně s nimi pracovat. Pokud se tato včasná péče doplní pravidelným denním režimem, pobytem venku na přirozeném světle, fyzickou aktivitou a omezením alkoholických nápojů, mohou lidé s lehčími příznaky období podzimu a zimy prožít v psychické pohodě.

Zdroj:

psychiatr MUDr. Matěj Kasal

[1] https://www.nimh.nih.gov/health/publications/seasonal-affective-disorder-sad-more-than-the-winter-blues