Počet lidí trpících neurologickými onemocněními v Česku stále roste. Mezi nejčastější patří demence, především Alzheimerova nemoc, která zasahuje stále větší část populace. Současně přibývá pacientů s dalšími neurologickými onemocněními, jako jsou Parkinsonova choroba nebo migrény. Hlavním důvodem tohoto nárůstu je především stárnutí populace, neboť s věkem významně roste riziko vzniku těchto onemocnění.

 

Demence, nejčastěji vyvolaná Alzheimerovou chorobou, patří mezi nejrozšířenější onemocnění vyššího věku. Přestože riziko demence s věkem stoupá, nová studie publikovaná v Journal of the American Medical Directors Association (JAMDA) přináší povzbudivou zprávu: prevenci této závažné mozkové poruchy lze účinně podpořit změnou životního stylu, zejména zvýšením fyzické aktivity. Už pouhých pět minut denního pohybu může u starších dospělých výrazně snížit riziko vzniku demence. Tento závěr potvrzuje, že jakákoliv fyzická aktivita je lepší než žádná, zvláště u onemocnění mozku spojených se stárnutím, která dosud nemají léčbu.

Pravidelný pohyb, jako je běh, jóga či chůze, stimuluje uvolňování dopaminu, což přispívá k lepší náladě, zvyšuje motivaci a snižuje stresové hormony / Depositphotos.com

Ve studii bylo sledováno 89 667 dospělých, převážně ve věku 50 let a více, kteří mezi únorem 2013 a prosincem 2015 nosili po dobu jednoho týdne náramky zaznamenávající jejich fyzickou aktivitu. Následné sledování zdravotního stavu účastníků trvalo v průměru 4,4 roku, během nichž bylo diagnostikováno 735 případů demence. Analýza dat porovnávala osoby s mírnou až intenzivní fyzickou aktivitou a ty, u nichž aktivita zaznamenána nebyla. Přitom byly zohledněny věk a další zdravotní faktory. Výsledky ukázaly, že i nejnižší úroveň fyzické aktivity (1 až 34,9 minut týdně) byla spojena se snížením rizika demence přibližně o 41 % ve srovnání s neaktivními jedinci.

Zajímavé je také zjištění, že u osob označených jako fyzicky křehké a předkřehké (anglicky frailty a pre-frailty) tato pozitivní souvislost mezi fyzickou aktivitou a nižším rizikem demence prakticky beze změny přetrvávala. To naznačuje, že pravidelný pohyb prospívá i seniorům s omezenou fyzickou kondicí a rozšiřuje možnosti rehabilitace i u této rizikové skupiny.

„Jakýkoliv pohyb je lepší než žádný – zvlášť u nemocí mozku, které dosud nemají léčbu. I mírná aktivita podporuje tvorbu nových nervových spojení, zlepšuje zásobení mozku kyslíkem a prospívá psychice,“ říká fyziolog Radim Šlachta.

Za těmito přínosy stojí několik klíčových biologických mechanismů. Pohyb podporuje tvorbu nových nervových spojení, zlepšuje prokrvení a zásobování mozku kyslíkem a přispívá k regulaci metabolismu, což je zásadní pro udržení optimální mozkové funkce. Kromě toho fyzická aktivita snižuje zánětlivé procesy a oxidativní stres, které jsou spojovány s rozvojem demence. Nezanedbatelný je také její pozitivní vliv na duševní zdraví – pohyb zlepšuje náladu, kvalitu spánku a podporuje sociální angažovanost.

Přečtěte si také: Fyziolog: Při fyzické aktivitě tělo tvoří stejné látky jako některá psychofarmaka

Z těchto poznatků vyplývá, že i mírná fyzická aktivita může významně přispět k ochraně mozku a zpomalení nástupu demence. Proto je pohyb klíčovou součástí péče o pacienty s neurologickými onemocněními v rámci komplexního přístupu, který zahrnuje rovněž správnou výživu, cílenou léčbu a psychickou podporu. Zvláštní pozornost zasluhují fyzicky oslabení pacienti, kteří pravidelným pohybem mohou výrazně zlepšit kvalitu svého života a rozšířit možnosti rehabilitace.

Zdroje:

 https://www.jamda.com/article/S1525-8610(24)00879-X/abstract

fyziolog Radim Šlachta