Med pomáhá například při nachlazení / Depositphotos.com

O blahodárných účincích medu pochybuje málokdo: sir Edmund Hillary jej táhl během legendárního výstupu v roce 1953 na Mt. Everest. Egyptští faraóni si jej pro jistotu brávali až na věčnost. Na Valašsku se říká, že když nepomůžou med, česnek a slivovice, je čas si chystat papírové boty.

Podle bylinkářských tradic by na některé neduhy měly zabírat konkrétní druhy medu. „Akátový léčí potíže se zažíváním a pročišťuje ledviny, malinový pomáhá proti chřipce, lipový zahání nespavost a stres, pohankový působí preventivně proti křečovým žilám, pampeliškový proti revmatismu...,“ vyjmenovává Pavla Kurková z Bylinářství a kořenářství u sv. Jana v Pardubicích. Léčivé účinky medu přiznává i praktická lékařka a včelařka v jedné osobě, Jana Hajdušková. Lžička večer podle ní pomáhá proti nespavosti, med obsahuje, kromě malého množství železa, i minerální látky, jako je vápník, hořčík, fosfor a draslík, a také vitamíny skupiny B a vitamín C. . Lékařka však účinky medu nechce přeceňovat. „Je to potravina či potravinový doplněk s léčivými účinky, ne lék,“ říká. Podobně to vidí i včelař Jan Jindra: „Med může být prevence, ne medicína. V době nemoci už je na med pozdě,“ tvrdí. Citlivou sliznici podle něj může samotný med pylem a kyselinou mravenčí dokonce dráždit.

Do čajů s rozvahou 

Ani když med pochází z místních luhů a hájů, nemusí mít spotřebitel vyhráno. Někteří výrobci med zahřívají na vyšší teplotu, aby zabránili jeho krystalizaci. „Mezi lidmi přetrvává názor, že zkrystalizovaný med není v pořádku a někteří výrobci na to slyší: zahřáním se krystalizace zpomalí,“ říká včelař Jindra a dodává: „Jenže jakmile med ohřejete nad pětačtyřicet stupňů, zlikvidujete enzymy, které obsahuje. Stává se z něj mrtvá hmota.“ Stejné účinky má na med dlouhodobé vystavení slunečnímu záření, v mikrovlnné troubě živá složka medu "zhasne" během několika minut.

Med by se ze stejného důvodu neměl přidávat ani do čaje či mléka hned po uvaření. Krystalizace je přitom přirozený proces, který způsobuje jedna z jeho složek: glukóza (hroznový cukr). Medy, které mají vysoký podíl, procházejí krystalizací už i tři dny po stočení. „Kdo chce mít med tekutý, ať jej třeba položí přes noc na radiátor - tam nebude teplota vyšší než nějakých pětatřicet stupňů a do rána je rozpuštěný,“ radí včelař Jindra. Další možností, jak se vypořádat s krystalizací je pastový med. Hmota, kterou včelař během procesu krystalizace mechanicky míchá, již zůstane v podobě krémové pasty a krystaly se v ní dále netvoří. Pastovou variantu nabízí většina včelařů, kteří med prodávají takzvaně "přes plot". Ti v tuzemských podmínkách představují zřejmě nejzajímavější cestu, jak k medu přijít. Narozdíl od oficiální distribuční sítě mívají výběr jednodruhových specialit, medy neničí zahříváním a někteří ve sklepě skrývají i lahodnou domácí medovinu.

Lepivá láska

Med díky svým povzbuzujícím účinkům nemusí pomáhat jen při nachlazení, ale podle některých i při nedostatku vášně: patří totiž k potravinám, jež jsou odpradávna považovány za afrodiziaka. Již Kamasútra doporučuje potřít některé části partnerova těla medem a pak jej jazykem pomalu slízat. Masáž směsí medu a oleje je prý ideální předehrou, která muže zbaví celodenního stresu a zároveň mu dodá sílu k noci plné vášně. Není divu, že med byl také základem některých nápojů lásky. Za jeden z nich byla ostatně považována samotná medovina. Její popíjení starým Peršanům během líbánek (odtud anglické honey moon) mělo zaručit dost sexuálního apetitu ke zplození potomka. Kombinace alkoholu a koření zmenšila rozpaky novomanželů, zatímco vitamin B a aminokyseliny podpořily plodnost.

napsala Petra Pospěchová

Zdroje: včelař Jan Jindra, Pavla Kurková z Bylinářství a kořenářství u sv.Jana v Pardubicích