Ohnutý prst je způsoben zánětem šlach / Depositphotos.com

Tzv. lupavý nebo skákavý prst postihuje převážně ženy nad 50 let, ovšem nevyhýbá se ani mužům a dětem. Jedná se o velmi časté onemocnění, o kterém se příliš nemluví. Problém, který limituje jemnou motoriku člověka, má podle fyzioterapeutů jednoduché řešení.

Skrčit a natáhnout prst na ruce – jednoduchý pohyb, který považujeme za samozřejmý. Člověk jej vykoná 20-30tisíckrát za den, až 1200krát za hodinu, při uchopení jakéhokoli předmětu, při psaní i používání moderních technologií.

O to víc každého zaskočí, když najednou jeden z prstů přestane fungovat. Natáhne se nebo ohne, ale už se nedokáže vrátit zpět. Místo toho člověk cítí v prstu odpor nebo bolestivé lupnutí a do žádané polohy jej dostane jen s pomocí druhé ruky. „Pohyb prstů zajišťují svaly uložené na předloktí, na prstech už jsou jen šlachy těchto svalů, které pohyb přenášejí na drobné klouby ruky. Příčinou problémů je tedy mechanické poškození, přetížení a zánět drobných šlach prstů, a to převážně u manuálně pracujících, kteří nadměrně zatěžují ruce a prsty. Změny na šlaše se mohou objevovat také v kombinaci se systémovým onemocněním, jako je revmatoidní artritida, cukrovka či syndrom karpálního tunelu,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Tzv. lupavý nebo skákavý prst postihuje odhadem každého desátého člověka nad 50 let, a to třikrát více ženy než muže. „Nejčastěji bývá postižen plynulý pohyb palce a prsteníku, výjimečně bývá zasaženo více prstů. Bolestivé projevy se obvykle vyskytují při ohýbání a napínání v kloubu mezi záprstními kůstkami a samotným prstem. Mnohdy se stává, že se prst zablokuje v ohnutí, kdy ho lze natáhnout pouze pasivně za bolestivého a slyšitelného lupnutí, k blokaci v opačném směru dochází pouze zřídka. Než se lidé odhodlají vyhledat odbornou pomoc, zánět může odeznít a tím ustane i bolest, problém se však nevyřešil a přechází v chronické stádium. Prst sice nebolí, ale stále přeskakuje a lupe,“ popsala Iva Bílková.

Oproti dospělým je u dětí toto onemocnění spíše vzácné. Příčinou nebývá přetížení šlach, ale vrozená vývojová vada, která se projeví do prvního roku miminka. „Z 90 procent se jedná o zúžení šlachového pouzdra nebo změnu tvaru šlachy ohybače palce. Rodiče si všimnou, že dítě paleček nedokáže plně narovnat. Do dvou až tří let věku je pak možné pomocí manuálních fyzioterapeutických technik prst dobře srovnat,“ sdělila fyzioterapeutka.

Konzervativní léčba zánětů šlach u dospělých pacientů probíhá nejprve znehybněním sádrou a následnou medikací, případně se přistupuje k chirurgickému řešení. „Moderní alternativou léčby je využití neinvazivní fyzikální terapie v podobě rázové vlny, která působí protizánětlivě i proti otoku. Aplikace rázové vlny urychlí hojení poškozené šlachy a následná fixace kinesiotapem zabezpečí jen tolik znehybnění, kolik je třeba, aby mohl prst opět začít přirozeně fungovat. Na některých pracovištích se využívá fokusovaná rázová vlna, která by pro své protizánětlivé účinky měla být preferovanou metodou při řešení těchto obtíží. V případě nutnosti chirurgického zákroku lze využít fokusovanou rázovou vlnu i v terapii jizvy a pod vedením fyzioterapeuta zajistit optimální pooperační rehabilitaci, která vede k rychlejší obnově plné funkčnosti ruky,“ dodala Iva Bílková.

Zdroj: Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky