Dostatek vápníku je zcela zásadní pro udržení normálního stavu kostí a zubů, kdy zodpovídá za jejich tvrdost a pevnost. Jeho pravidelný příjem by měl být samozřejmostí dříve než ve středním věku. Potřebujeme jej totiž všichni a po celý život.

 

Vápník (latinsky calcium) je látka, kterou naše tělo potřebuje v dostatečném množství celý život. Provází nás již od času před narozením, kdy se podílí na procesu dělení i specializace buněk během prenatálního vývoje. Následně přispívá k normální funkci trávicích enzymů, k normální činnosti svalů a má řadu dalších funkcí. Samozřejmě je potřebný pro normální vývin kostí a zubů u dětí a posléze celý život pro udržení normálního stavu zubů a kostí nás všech. „Právě v kostní a zubní tkáni je uloženo 99 % vápníku v těle,“ říká MUDr. Václava Kunová ze Společnosti pro výživu.

Tradičním zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky, mandle či sardinky / Depositphotos.com

Nedostatek vápníku

Nedostatek vápníku bývá příčinou zlomenin v důsledku osteoporózy (“řídnutí kostí“) u starších osob, zejména u žen po menopauze. Kosti, které nejsou zpevněné dostatečným množstvím vápníku, se snadněji lámou.

„Vápník je z těla průběžně vylučován - močí, stolicí, potem. Pokud je jeho přísun nedostatečný, organismus začne využívat jako zdroje právě vápník obsažený v kostech, aby udržel jeho obsah a zajistil životní funkce. Proto je konzumace vápníku tolik důležitá,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

[i]Doporučená denní dávka vápníku

Ve většině případů se uvádějí tyto doporučené denní dávky:

• 500 mg u dětí ve věku od 1 – 3 let
• 700 mg u dětí ve věku 4 – 6 let
• 900 mg u dětí pro 7 – 9 let
• 1200 mg u mládeže ve věku mezi 10 a 19 lety
• 900 mg u těhotných a kojících žen
• 1200 mg u žen nad 55 let a u mužů nad 65 let.

Kde příjem vápníku dohnat? 

Kromě tradičních zdrojů, jako jsou to hlavně mléčné výrobky. Kdo je nemiluje tak je vhodný: mák, sezamové semínko, mandle, para ořechy, kakaové boby, hrášek, fazole, sojové boby, listová zelenina, sardinky (s kostmi) a jsou tu i minerální vody s obsahem vápníku. V hlavní roli je však pestrý a vyvážený jídelníček, zdůrazňuje MUDr. Kunová. „Nejde jen o to navýšit příjem jedné minerální látky, ale doplnit jejich hladinu obecně – mimo jiné proto, že vzájemně usnadňují vstřebávání do těla. Nemluvě o tom, že pak pokryjeme také vitamíny a dostatek vlákniny, povzbudíme střevní mikrobiom a postaráme se o dostatek energie pro celé tělo,“ vysvětluje lékařka. 

Vstřebatelnost vápníku u člověka je u jednotlivých potravin velmi různá: mléko 32,4 %, sýry 32,8 %, jogurty 25 %, špenát a řeřicha 5-13 %, kadeřavá kapusta 29-32 %, obohacená sójová šťáva 23,7 %, vápenaté minerální vody 32,3 %. 

Vyvážená strava, ale i sport

Proč energie? Abychom se mohli hýbat. Protože co se normálního stavu kostí týče, přispívá k němu právě pohyb. „Fyzická aktivita je důležitá pro udržení tzv. vyšší denzity neboli hustoty kostní hmoty. Jinak se kosti snadněji lámou,“ potvrzuje MUDr. Václava Kunová s tím, že je však nutné volit optimální zátěž. Při vysoké intenzitě pohybu se z těla vyplavuje prostřednictvím potu vyšší množství vápníku i dalších minerálních látek. O to svědomitěji je pak třeba vápník doplňovat.

 

zdroje:

MUDr. Václava Kunová ze Společnosti pro výživu

[i] zdroj: publikace Společností pro výživu Německa (DGE), Rakouska (ÖGE) a Švýcarska (SGE/SVE), která je zdrojem pro stanovení doporučených dávek živin v ČR

https://www.lekarna.cz/clanek/vapnik/