Kulajda je jedna z těch polévek, které stačí ochutnat jednou a propadnete jí navždy. Něco tak výtečného nejde nemilovat. Hustá, smetanová, voňavá po houbách a kopru, s bramborami a ztraceným vejcem. Jen považte, takovou symfonii chutí bychom ve světě hledali marně. Dnes už tak jde o klasiku, která má místo nejen na našich domácích stolech, ale také v těch nejlepších restauracích. A přestože ji spousta lidí stále považuje za jídlo chudých, příběh kulajdy sahá hluboko do historie a nese v sobě překvapivě zajímavé souvislosti.

 

Kdo kulajdu vymyslel a jak vznikla?

Kulajda, jak ji známe dnes, pochází pravděpodobně z jihočeských a šumavských vesnic, kde bývala vítaným zpestřením skromného jídelníčku. Některé prameny však naznačují, že její kořeny sahají ještě hlouběji do historie. Podobná polévka se údajně vařila už v 17. století v podhorských chalupách, kde sice trpěli nedostatkem masa, ale naopak brambor bylo požehnaně. Stejně tak hub i mléka. Lidé tak, jak v dobách dávných bývalo zvykem, využívali chytře to, co měli zrovna po ruce. Nevymýšleli složitosti, pracovali s tím, co měli k dispozici. Smetanová polévka, ochucená divokým koprem a vyšperkovaná domácím vajíčkem vlastních slepic, byla vydatná, levná a výživná. Její název snad vychází ze zkomoleného německého kohl (zelí) a českého jídla, protože první verze místo kopru obsahovala i kysané zelí. Vynálezce tohoto tekutého pohlazení tak nelze určit přesně a polévka zřejmě byla výsledkem lidové nápaditosti.

Kulajda je jedna z těch polévek, které stačí ochutnat jednou a propadnete jí navždy / Radek Schenk, Wikimedia Commons, Public domain

Kulajdová legenda

To, že se informace o vzniku různých pokrmů většinou liší, nebývá žádnou výjimkou. S kulajdou, jak již víme, tomu není jinak. Svou legendu však má úplně stejně, jako jídla honosná. Podle jedné jihočeské tedy vznikla kulajda tak, že ji jako první uvařila mladá hospodyně, která měla nakrmit početnou rodinu z toho, co zbylo ve spíži. Posbírala pár hub z lesa, přidala pár brambor ze sklepa, trochu mléka, špetku kopru ze zahrádky a doladila vejci. Když pak polévku podávala, její muž prý poznamenal, že to je TA polévka, která musí každého postavit na nohy. Jiná legenda ale zase tvrdí, že kulajdu podávali na zámcích jako postní pokrm, aby si páni odpočinuli od tučných mas a dopřáli trochu klidu.  

Pozoruhodné zajímavosti

Když zabředneme do světa jídel, zjistíme, že většinou jsou zajímavostmi nejvíce opředena jídla prostá. Luxusní a honosné krmě mívají své kuriozity a rekordy, to ano, ale škála zajímavostí nijak pestrá nebývá. U kulajdy je to přesně naopak.

• Název kulajda se poprvé objevil v tištěné kuchařce až na konci 19. století.
• Je považována za symbol jihočeské a šumavské kuchyně.
• Kopr v ní symbolizoval ochranu před zlými duchy.
• Houby zase byly důkazem zdatného houbaře. Čím lepší houby, tím lepší polévka.
• Než byl dostupný kopr, lidé do ní přidávali kysané zelí.  
• Měla také přezdívku panenská polévka. Zřejmě si ji vysloužila díky absenci masa.
• První recept v češtině jako přísadu zmiňuje i kroupy.
• Ve 20. století se rozšířila i do pražských měšťanských domácností.
• Tradičně se vařila na otevřeném ohni v kotlíku.
• V zimě ji hospodyně zahušťovaly i nastrouhaným chlebem.
• V některých vsích ji při veselkách podávali jako symbol hojnosti novomanželům.
• V dobách války bývala kulajda jediným teplým jídlem na celý den.
• Existuje i varianta, do které se přidávala špetka muškátového oříšku.  
• Často ji nazýváme jako bílou polévku.
• Když nebyla smetana, použilo se mléko se škrobem.
• Starší recepty uváděly i přídavek máslové jíšky.
• Polévka se dříve jedla také jako vydatná studená svačina.
• V některých oblastech se podávala v chlebových miskách.
• V Polsku existuje podobná polévka koperkowa, ale ta je méně hutná.
• Dřív se kopr pěstoval především u klášterů. Proto se mu říkalo klášterní bylina.
• Kulajda se vařívala i v zámeckých kuchyních, i když v luxusnější verzi.
• V některých domácnostech se do ní přidával i špetka kmínu.
• V 50. letech byla hodně oblíbená v jídelnách a školních kuchyních.
• Původní recepty doporučovaly lesní houby, ne žampiony, jako je tomu dnes.
• V horách se často vařila z kozího mléka.
• Někde se podávala i na štědrovečerní večeři.
• Byla považována za vhodnou pro nemocné a rekonvalescenty.
• V minulosti byla spojována s jarem a probouzením přírody.
• Dnes je považována za majstrštyk, kdy ji na prestižních soutěžích vařívají i ti nejmodernější kuchaři.
• Je zařazena mezi česká národní jídla.
• Své místo má i v kuchařkách Magdaleny Dobromily Rettigové.
• A perlička závěrem? Hodně se objevuje v pohádkách. Tam je ale téměř vždy zmiňována jako čarodějná polévka.

Recept na poctivou kulajdu

Kulajda je tedy krásným příkladem toho, jak i z mála můžeme vytvořit hodně. Jak vidno, její příběh není jen o chuti a jídle, jako takovém. V souvislosti s ní jde především o umění pracovat i s málem. Kulajda nás učí, jak pracovat i s těmi nejobyčejnějšími surovinami a vytvořit něco, co potěší žaludek i ducha. A to je mnohdy tak nějak mnohem důležitější než jakýkoliv luxusní gastronomický zážitek. Chcete si ji tedy uvařit doma i vy? Pusťte se do toho. Není na tom nic složitého a díky našemu receptu zvládne kulajdu každý.

Budete potřebovat:

• 500 g brambor
• 2 hrsti sušených nebo čerstvých hub
• 1 litr vývaru nebo vody
• 250 ml smetany
• 2 lžíce hladké mouky
• 4 vejce
• svazek čerstvého kopru
• sůl, pepř, ocet podle chuti, máslo

Postup:

• Brambory oloupejte a nakrájejte na kostky.
• Houby namočte a pak je v hrnci na másle orestujte.
• Přidejte k nim brambory a zalijte vývarem.
• Vařte směs tak dlouho, dokud brambory nejsou měkké.  
• V misce rozmíchejte smetanu s moukou a za stálého míchání vlijte do polévky.
• Nechte krátce provařit.
• Přidejte nasekaný kopr, osolte, opepřete a podle chuti okyselte trochou octa.
• Zvlášť pak připravte ztracená vejce. Do vroucí vody s trochou octa tedy opatrně vložte vejce bez skořápky a vařte asi 3 minuty. Bílek vám ztuhne, ale žloutek zůstane krásně tekutý.
• Promíchejte, odstavte z plamene a servírujte.

napsala Bára Klímová

Zdroje: 

https://www.organicfacts.net/health-benefits/seed-and-nut/dill.html

https://www.webmd.com/diet/health-benefits-dill

https://culturalplus.com/kulajda-cesky-krumlov-traditional-guide/

https://beyondprague.net/czechs-and-czech-culture/food-drink/kulajda-a-tangy-tradition/