V horku tělo ztrácí více tekutin, a proto je nutné pít častěji. Kromě nápojů mohou pomoci i potraviny s vysokým obsahem vody. Těmi jsou ovoce a zelenina, které nejen osvěží, ale také doplní důležité tekutiny a živiny. Co zařadit do jídelníčku, aby organismus zvládal horké dny lépe? 

 

Horko způsobuje zvýšené pocení, což může v lidském těle vést k nedostatku tekutin. Velice brzy se poté mohou objevovat nevolnosti, závratě, poruchy soustředění či bolesti hlavy a kardiovaskulární potíže. „Když se dostaví pocit žízně, je již většinou pozdě, proto je nutné dodržovat pravidelný pitný režim. Dospělí a dospívající by měli denně vypít 30–45 ml tekutin na kilogram své hmotnosti. U batolat se za doporučené minimální množství považuje 0,8 l a u dětí 1,0–1,3 l tekutin za den. Při vysokých teplotách se ale potřeba může zvýšit až čtyřnásobně. Ideální je voda z kohoutku či minerálka, neslazené bylinné či ovocné čaje a případně ovocné a zeleninové šťávy. Naprosto nevhodné jsou slazené nápoje,“ upozorňuje Ing. Monika Zábojníková.

Některé pokrmy naše tělo nezatíží a zároveň mu dodají tekutiny i důležité látky / Depositphotos.com

Hydratace na talíři

Příjem tekutin v sobě skrývá i vodu přijatou potravou. Protože v létě často klesá chuť k jídlu, ideální volbou mohou být lehké pokrmy, které naše tělo nezatíží a zároveň mu dodají tekutiny i důležité látky. Co je tedy dobré do našeho jídelníčku zařadit?

• Mezi potraviny s nejvyšším obsahem vody patří například okurka. Ta je tvořena z 96 % právě vodou. Díky své svěží chuti a univerzálnímu využití se skvěle hodí do salátů, jako rychlá svačina nebo součást letních nápojů.
• Další letní stálicí jsou rajčata. „Rajčata obsahují až 94 % vody a zároveň i cenné antioxidanty, které pomáhají tělu lépe zvládnout vysoké teplotní rozdíly. V kombinaci s dalšími čerstvými surovinami tvoří ideální základ lehkého a vyváženého jídla,“ vysvětluje Monika Zábojníková. Ze zeleniny jsou na vodu bohaté i papriky, brokolice, mrkev nebo cukety. Vysoký obsah vody mají také žampiony či zelí. Tyto potraviny mají nejen osvěžující chuť, ale často i nízkou energetickou hodnotu .
• Pro hydrataci je ideální sáhnout také po ovoci. Například vodní meloun obsahuje až 92 % vody. Jahody, broskve, jablka nebo citrusy navíc obsahují i vitamin C.
• Až 90 % vody mohou na našem talíři obsahovat polévky. Díky přítomnosti soli navíc pomáhají tělu lépe udržet tekutiny.
• Skvělou variantou jsou pro doplnění tekutin také mléčné výrobky. Polotučné mléko, jogurt a kefír obsahují přibližně 89–90 % vody. Tvaroh a cottage cheese 80–85 %, zatímco sýry mají obsah vody mezi 50–70 %.
• Zapomenout nemůžeme na vařené sacharidové přílohy. Rýže, těstoviny a brambory obsahují 50–80 % vody .

Jak poznat dehydrataci?

Dehydratace organismu je stav, kdy nemá tělo dostatek tekutin, tj. ztrácí více tekutin, než přijímá. Nedostatek vody ovlivňuje nejen fyzické zdraví, ale může se výrazně podepsat i na psychické pohodě.

Dehydratace bývá spojena s podrážděností, úzkostmi, zhoršenou pamětí a celkovým poklesem mentální výkonnosti. Dlouhodobě může narušovat spánek a negativně ovlivňovat kvalitu života. U žen může dehydratace zhoršovat příznaky premenstruačního syndromu nebo narušovat menstruační cyklus. Sportovci se při ní potýkají se zhoršenou koordinací, delšími reakcemi a vyšším rizikem zranění.  Pravidelný příjem tekutin tak není jen základem pro zdravé tělo, ale i pro vyrovnanou mysl a psychickou pohodu .

Častou dehydratací se tělo může dostat do chronického stavu, kdy může dojít k poškození ledvin a zhoršení funkce buněk nebo dalších orgánů . Ideální prevencí je proto pravidelný pitný režim a pestrá strava.

 

Zdroj: Monika Zábojníková, koordinátorka projektu Půl talíře