V Praze na Holešovickém výstavišti stojí kruhový pavilon, který byl postavený podle projektu Josefa Kouly v roce 1908. V pavilonu je vystaven panoramatický obraz známého českého malíře Luďka Marolda, zobrazující významnou husitskou Bitvu u Lipan z 30. května 1434.

 

Jedná se o největší obraz v naší zemi. Je vysoký 11 m a dlouhý 95 m. Před tímto obrazem jsou umně aranžovány zbytky vojenské výzbroje a výstroje, takže se při prohlídce tohoto obrazu musíte soustředit, abyste rozpoznali, co je obraz a co jsou reálné věci.

Dobové fotografie instalace plátna / Wikimedia Commons, Public domain

Luděk Marold byl talentovaný malíř

Luděk Marold 1865 – 1898 se narodil jako nemanželský syn rakouského důstojníka, který se k němu nehlásil a chudé ženy. Když mu bylo deset let, matka zemřela na tuberkulózu. Luděk byl pak vychováván svoji tetou, která byla trafikantkou.

Luděk se sice dobře neučil, ale dobře kreslil, a proto byl již ve svých 16 letech přijat na pražskou Akademii výtvarných umění. Nějakou dobu studoval také v Mnichově, a když se vrátil zpět do Prahy, byl již znám jako malíř, který dokáže skvěle zachytit výjevy z každodenního života. Za svůj obraz Vaječný trh získal stipendium na studia v Paříži.

Zde se seznámil se Zdenkou Makovskou, dcerou nájemce české restaurace v Paříži, se kterou se oženil.  Malíř se začal věnovat ilustracím v časopisech a maluje také plakáty. Má úspěch. Zanedlouho si manželé zakoupili krásnou vilu se zahradou poblíže Paříže. V manželství se jim  narodil syn Luděk. Manželé Maroldovi žili v blahobytu a Luděk Marold patřil mezi uznávané malíře.

Panorama Bitvy u Lipan

V roce 1897 malíř dostává zajímavou zakázku z Čech s velmi slušným honorářem. Má namalovat panoramatický obraz Bitvy u Lipan, která se odehrála 30. května 1434 mezi kališnickými vojsky bratrstva a panskou jednotou. Jediná bitva, kdy bojovali Češi proti Čechům. Malíř s rodinou se stěhuje do Prahy a přípravnými pracemi na obraze se zabývá v druhé polovině roku 1897. V roce 1898 pak s dalšími pěti spolupracovníky obraz přibližně za pět měsíců namaloval. S Luďkem Maroldem spolupracoval malíř Karel Rašek, krajinář Václav Jansa, scénický výtvarník Karel Štapfer, kolorista Theodor Hilšer a malíř koní Ludvík Vacátko. Panoráma doplnilo i popředí s reálnými předměty (husitským vozem), které navodilo celkovou iluzi trojrozměrného prostoru.

Dne 15. června 1898 na pražském Výstavišti byla zahájena výstava architektury a inženýrství a Maroldovo panorama zde bylo jednou z hlavních atrakcí. Návštěvníkům pražského Výstaviště se obraz, vystavený v původním dřevěném pavilonu, velmi líbil. 

Luděk Marold si však už moc slávy neužil. Malíř onemocněl tyfem a na jeho následky koncem roku 1898 v pouhých 33 letech zemřel. Vdova Zdenka Maroldová pozbyla svou společenskou prestiž, peníze se rozkutálely a další nepřicházely. Potvrdilo se staré pravidlo, že z bídy na blahobyt si člověk zvykne lehce, ale z blahobytu na chudobu se zvyká těžce. Vdova Zdenka Maroldová tak pět let po smrti manžela spáchala sebevraždu. Jejich syn Luděk byl svěřen do výchovy pratetě, která již vychovala jeho otce malíře Luďka Marolda.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Zajímavá a záhadná místa v Čechách, Nakladatelství KKnihy České Budějovice, 2019, https://navystavisti.cz/areal/maroldovo-panorama/