Čím více informací máme k dispozici, tím lépe, řeklo by se. Jenže čím více informací máme, tím obtížněji se nám s nimi žije. V dobách dřívějších se nám o takových problémech ani nesnilo a tak máme možná občas tendence tento problém bagatelizovat. Umenšujeme jej a neuvědomujeme si, že dnes, kdy se na nás ze všech stran informací valí obrovská spousta, může k takovému přetížení dojít velmi rychle a nepozorovaně.  To pak může ovlivnit naše soustředění, psychiku i schopnost odpočívat. Včas tedy takové informační přetížení rozpoznat a také vědět, co s ním, je dnes základní dovedností každého člověka, který pečuje o své psychické i fyzické zdraví.

 

Žijeme v době, která od nás vyžaduje neustálou pozornost. Od chvíle, kdy ráno otevřeme oči, až do okamžiku, než je večer zase zavřeme, jsme informacemi přímo bombardováni. Část z nich si vyhledáváme sami, samozřejmě. Kontrolujeme počasí, čteme zprávy, procházíme sociální sítě. Jiná část informací ale přichází nevyžádaně. Notifikace, reklamy, upozornění, e-maily, online komunikace, úkoly v kalendáři, atd. Každý den se tak naše hlava ocitá ve stavu, kdy musí reagovat, třídit, zpracovávat a rozhodovat. Jenže na rozdíl od počítače náš mozek neomezenou kapacitu nemá. A pokud ho přetížíme, začne se bránit. Nejčastěji únavou, roztěkaností, podrážděností, vnitřním přetlakem i neklidem, který si sami pro sebe ne vždy umíme správně pojmenovat. Informační přetížení tak opravdu není jen moderní fráze. Je to reálný stav, který postupně snižuje naši schopnost prožít naplno přítomný okamžik a odvádí nás od toho, co je pro nás v životě skutečně důležité.

Od chvíle, kdy ráno otevřeme oči, až do okamžiku, než je večer zase zavřeme, jsme informacemi přímo bombardováni / Depositphotos.com

Informační přetížení v drobnohledu

Tento přetlak nastává ve chvíli, kdy množství podnětů, které denně přijímáme, překročí kapacitu naší mysli. Neumíme je dále vstřebat, vyhodnotit a už vůbec ne smysluplně využít. Náš mozek není schopen absorbovat nekonečné množství dat, i když se nám často zdá, že takový multitasking zvládáme s přehledem. Opak je však pravdou a nezvládáme ho ani zdaleka tak, jak si myslíme. Skutečně současně nestíháme sledovat zprávy v televizi, odpovídat na zprávy v telefonu, reagovat na okolí, poslouchat podcast, přemýšlet o pracovních úkolech a zároveň ještě plánovat výlet na víkend. Většinu z toho začneme dělat napůl a nedostatečně. Dohromady tak děláme všechno a nic.

Mozek má totiž jednoznačně své limity. A jakmile je překročíme, dochází k přetížení, které je citelné. Důvodem není jen samotné množství informací, ale i jejich roztříštěnost. Nejsme schopni dokončit jednu myšlenku a už nám do hlavy vstupuje další. Žádná z nich se v mysli ale opravdově neukotví. Všechno jen letmo proletí a zanechá za sebou pocit zahlcení a přitom bez zjevného efektu. Je to stav, kdy jsme hlavou neustále na příjmu, ale ve skutečnosti se nikam neposouváme. Takové přetížení mozku je s největší pravděpodobností výsledkem doby, ve které se od každého očekává, že bude neustále dostupný, informovaný a připravený reagovat. Všichni ale zřejmě tušíme, že tohle není dlouhodobě udržitelný režim. A prospěšný teprve ne…

Vliv přetížení na naše myšlení

První, co se v přetížené mysli vytrácí, je soustředění. Neschopnost vydržet u jedné věci delší dobu není slabostí vůle, ale důsledkem přetížení pracovního prostoru v hlavě. Jakmile je mozek zahlcený, snaží se reagovat na nové podněty rychle a bez hlubšího zpracování. To vede ke ztrátě schopnosti rozlišovat, co je důležité. Děláme pak velmi snadno chyby, zapomínáme, odbíháme, odsouváme, prokrastinujeme. Přestáváme si pamatovat dokonce i běžné věci. Nedokážeme si vzpomenout, co jsme chtěli udělat, proč jsme teď vstali ze židle, co jsme to před chvílí vlastně četli, atd. Náš vnitřní prostor je zaplněn informacemi, které ale vůbec nemají čas usadit se hlouběji. Pak se ale nemůžeme divit, že nevytvářejí souvislosti a mozek pracuje v nouzovém režimu.

Dalším problémem, který naše všednodenní bytí kalí, je snížení kvality rozhodování. Přesně k němu rovněž dochází, když je mozek přetížen. Jenže právě rozhodování je jeden z nejnáročnějších mentálních procesů, a pokud jich během dne děláme příliš, byť jde jen o ty drobné, dříve nebo později dojde k tomu, že se zasekneme. Nedokážeme pak zvolit ani mezi čajem a kávou, protože už je toho zkrátka moc. O rozhodnutích důležitých už pak raději ani nemluvě.

Příznaky, které není radno přehlížet

Informační přetížení má řadu příznaků. Někdy se projevuje nenápadně, jindy prudce a intenzivně. Mezi časté signály patří vnitřní neklid, který se nedá přesně určit, jak již víme. Vnímat můžeme neustálý pocit napětí, i když se vlastně nic neděje. Dostavuje se rovněž chronická únava, kterou nevyřeší ani spánek. Přetížení může způsobit také poruchy spánku, výkyvy nálad, neschopnost vnímat emoce druhých, bolesti hlavy, ztuhlostí či napětím ve svalech. Často se o slovo hlásí i bezdůvodná podrážděnost, střevní potíže, oslabuje se imunita a jsme více nemocní, objevují se opary i křeče v břiše.

Každý podnět, každý nový úkol, každé zazvonění telefonu nás popuzuje a rozčiluje. Mnohé si dokonce bereme jako osobní útok. Tělo je zkrátka v neustálém napětí, protože mozek už nemá kapacitu na to, aby tříbil, co je podstatné a co ne. A když se podobné stavy opakují, je třeba zbystřit.

Jak si od informačního přetížení ulevit?

Zpomalení neznamená slabost nebo neschopnost, ale naopak sílu zvolit si, čím svou pozornost chcete skutečně naplnit. Když mozek přetížíme, začne stávkovat po svém a pauzu si tak jako tak vynutí. My mu ji ale můžeme dát dřív. Vědomě a s respektem k sobě samým.  

•         Vyberte si, jaké informace chcete vnímat, a ostatní vědomě vypusťte.

•         Ráno začínejte klidně, bez mobilu, zpráv a vnějších podnětů.

•         Na odpovídání na zprávy a e-maily si stanovte konkrétní čas, neřešte je neustále.

•         Dopřejte si během dne krátké pauzy bez obrazovek nejrůznějšího typu a taky bez hluku.

•         Udržujte na ploše jen to, co právě opravdu potřebujete. Ostatní karty prostě zavřete.

•         Vypněte si nepotřebná oznámení a notifikace.

•         Věnujte se vždy jen jedné věci, přeskakování mezi úkoly zvyšuje únavu.

•         Večer vědomě zklidněte mozek, ideálně bez televize, mobilu a internetu.

•         Zkuste si večer před spaním vypsat myšlenky na papír.

•         Pokud cítíte napětí, pomůže hluboké dýchání, protažení nebo chvilka venku.

•         Vyzkoušejte jeden den bez sociálních sítí nebo bez zpravodajství.

•         Dovolte si nevědět a neřešit všechno hned.

•         Sdílejte své přetížení s někým, komu důvěřujete.

•         Najděte si během dne chvíli pro opravdové ticho.

•         Všímejte si, co vám energii dává a co vám ji bere.

•         Pište si úkoly na papír. I to pomáhá přehlednosti a uleví hlavě.

•         Odpočívejte dřív, než budete úplně vyčerpaní.

Mentální cviky pro rozproudění energie v těle. Cvičit můžete i v práci

Metodu Infinity můžete cvičit velice nenápadně a diskrétně. Pracuje totiž mimo jiné s neznatelnými pohyby a její součástí je i mentální cvičení.  „Cvičit v mikropohybu můžete klidně i v práci, aniž by to na vás kdokoliv poznal,“ říká MUDr. Michaela Tomanová z Rehabilitačního ústavu.  Podle ní je způsob našeho myšlení a imaginace přímo spojen se stavem našeho těla, který je v konečném důsledku jeho odrazem. „Je dokonce teoreticky dokázáno, že mozek nerozezná skutečnost od představy, a proto je přínosem i tzv. cvičení v představě, tedy aktivita, kdy na jednotlivé cviky pouze myslíme. Mozek totiž příslušné svaly i přesto zapojuje a vysílá do nich signály, řídí de facto všechny procesy v těle“ dodává. Pravidelným cvičením Infinity metod odstraníte nejen únavu v práci, ale také si zlepšíte svou pohyblivost, pružnost, stabilitu, prokrvíte celý organismus, zvýšíte produkci endorfinů, snížíte nebo odstraníte stres a posílíte svoji imunitu. Velmi důležité je rovněž uvědomování si svého těla jako celku. „Osvědčuje se, když si při cvičení představíte ve vašem břiše bílé, nažloutlé, teplé světlo, které vyzařuje pozitivní energii,“ doporučuje lékařka. Cvičení souvisí i s prouděním energie v těle. Pokud je něco v těle v nerovnováze, odrazí se to na našem psychickém stavu a naopak.

napsala Bára Klímová

Zdroje:

MUDr. Michaela Tomanová z Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10322198/

https://www.interaction-design.org/literature/article/information-overload-why-it-matters-and-how-to-combat-it

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2667096824000508

https://theecmconsultant.com/information-overload/

https://www.techtarget.com/whatis/definition/information-overload