Alergie dnes trápí miliony lidí a jejich výskyt stále roste. Podle RNDr. Andrey Ondrejkové, vedoucí Laboratoře klinické imunologie a alergologie, za nárůst alergií mohou především vlivy životního prostředí, změny životního stylu a genetická predispozice.

 

„Alergie je nepřirozená reakce organismu na podněty, které se běžně vyskytují všude kolem nás a normálně by neměly být škodlivé. Tolerantní imunitní systém je ignoruje, zatímco alergický jedinec reaguje nadměrnou imunitní reakcí," vysvětluje doktorka Ondrejková. Zdůrazňuje, že alergie může postihnout člověka kdykoliv během života, i po čtyřicítce. Nejčastějšími projevy jsou alergická rýma, kašel nebo kožní reakce, jejichž intenzitu ovlivňuje například počasí. „Sucho a vítr alergikům zhoršují situaci, protože pyly se snadněji šíří. Naopak deštivé počasí stahuje pylové částice z ovzduší dolů k zemi a vzduch je tak po dešti téměř bez pylů," popisuje doktorka Ondrejková.

Za nárůst alergií mohou především vlivy životního prostředí, změny životního stylu a genetická predispozice / Depositphotos.com

Diagnostika na molekulární úrovni

Moderní medicína a tzv. biočipy dnes dokáží alergie specifikovat na molekulární úrovni, což zásadně mění přístup k léčbě. Biočipy z malého množství krve umožňují testování více než 290 alergenů, z toho je 178 molekulárních alergenů. „Tento přístup nám pomáhá odhalit zkřížené reaktivity a zároveň přesně identifikovat primární příčinný alergen. Například u alergie na psy jsme schopni zjistit, zda je pacient přecitlivělý na chlupy, sliny, lupy, nebo dokonce pouze na určité pohlaví zvířete, konkrétně psa-samce,“ vysvětluje Ondrejková.

Alergie není vyléčitelná, ale zvládnutelná

Ačkoliv alergie není zcela vyléčitelná, lze její projevy efektivně zmírnit. „Základem je eliminace alergenů z prostředí, důraz na čistotu domácností či použití čističek vzduchu. Pomoci mohou také antihistaminika, která tlumí alergické reakce, nebo alergenová imunoterapie, která cílí na konkrétní příčinný alergen," říká doktorka Ondrejková. Zanedbání léčby může mít závažné následky. Neléčená alergická rýma může vést až k rozvoji alergického astmatu, které vyžaduje léčbu kortikoidy. U alergií na bodnutí hmyzem nebo potraviny, jako jsou ořechy či ryby a mořské plody, hrozí nebezpečí anafylaktického šoku – život ohrožující reakce, která vyžaduje okamžitou aplikaci adrenalinu a intenzivní lékařskou péči.

Změna alergií během života

Alergie se mohou v průběhu života měnit. U dětí, zejména v kojeneckém věku, jsou časté alergie na bílkoviny kravského mléka nebo vejce, které obvykle s věkem vyhasínají a nahrazují je alergie na inhalační alergeny, jako jsou pyly nebo prach. „Přesná příčina této změny není dosud plně objasněna, ale velkou roli hrají genetická výbava, environmentální faktory a životní styl,“ dodává Ondrejková.

Pokroky v diagnostice

Díky molekulární diagnostice jsou dnes odhalovány i dříve těžko identifikovatelné alergie, například alergie na červené maso, která se může objevit po kousnutí klíštětem. „Molekulární diagnostika přináší obrovský pokrok. Lékaři mohou přesně zacílit léčbu a pacienti mají šanci na výrazné zlepšení kvality života,“ uzavírá doktorka Ondrejková.

 

Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s RNDr. Andreou Ondrejkovou, vedoucí Laboratoře klinické imunologie a alergologie AGELLAB z Nového Jičína