Karcinom prsu představuje jedno z nejčastějších onemocnění rakovinou u žen. Na druhou stranu je léčba těchto nádorů stále úspěšnější a za posledních 20 let se i díky mamografickému vyšetření zvýšil podíl žen, u kterých je nádor prsu nalezen v nejčasnějším stádiu. Na screening bohužel chodí pravidelně pouze zhruba 60 % žen ve věku 45 až 69 let. Velká a důležitá část odpovědnosti je přitom právě na nás, ženy! Pravidelné samovyšetření a preventivní prohlídky za nás nikdo jiný neudělá.

 

Bulka, deformace bradavky nebo změny na kůži

„Nejčastěji se rakovina prsu ohlásí jako hmatatelná nebolestivá bulka. Méně časté projevy jsou bolest, vtažení kůže či bradavky, výtok z bradavky, který může být i krvavý, jednostranné zvětšení prsu, povrchové změny na bradavce nebo zvětšené uzliny v podpaží. V pokročilých stádiích se mohou objevit např. i neurčité bolesti hlavy, kostí či břicha, hubnutí, nechutenství nebo kašel,“ vysvětluje lékař Zdeněk Kinkor z Bioptické laboratoře. Karcinom prsu pak postihuje ve velké míře ženy v produktivním věku. Typický věk české pacientky je sice v intervalu 60-74 let, 35 % všech nemocných je však mladší 60 let.

Rakovinu prsu je strašákem všech žen / Depositphotos.com

Mamograf je v prevenci klíčový

Speciální rentgenové vyšetření, tzv. mamograf je v prevenci naprosto zásadní! Na bezplatnou mamografii má nárok každá žena od 45. roku věku v intervalu dvou let. Jedinou podmínkou je žádanka od gynekologa či praktického lékaře. Počínající, pacientkou nehmatatelný, zhoubný nádor prsu je v tomto stadiu většinou lépe léčitelný a mívá obecně lepší prognózu. Pravidelné mamografické vyšetření žen po čtyřicítce může snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 30 % - 35 %.

Metodou číslo jedna u mladších žen do 40 let je pak ultrazvukové vyšetření, mamograf pro ně totiž není optimální. Je to dáno strukturou mléčné žlázy, která je do 40 let mnohem hutnější, tedy pro rentgenové paprsky daleko méně prostupnější.

Rodinná/vrozená dispozice k nádorovým onemocněním se dědí s rizikem 50 %

Ano, rakovina je genetické onemocnění. Je způsobena změnami v genech, které řídí způsob, jakým buňky rostou a množí se. „Genetické změny související s rakovinou mohou nastat kvůli náhodným chybám v naší DNA během dělení buněk nebo když je naše DNA pozměněna karcinogeny jako jsou například toxické látky v tabákovém kouři. Změny DNA, ať už způsobené náhodnou chybou nebo karcinogenem probíhají po celý život, jsou však převážně vnitřními obrannými mechanismy účinně opravovány. Přibližně v 15 % pak mohou být změny DNA (tzv. genové mutace) i zděděny od jednoho z rodičů,“ říká lékař Zdeněk Kinkor z Bioptické laboratoře, která genetická vyšetření provádí. Od letošního roku navíc jako jedna z mála v Evropě využívá k diagnostice nádorů i umělou inteligenci, která výsledky vyšetření zpřesňuje a urychluje.

Predispozice k nádorovým onemocněním se dědí s rizikem 50 %. To znamená, že všichni vaši příbuzní I. stupně mají 50% riziko, že nesou stejnou mutaci jako vy. Jedná se o rodiče, sourozence a děti. Všem těmto příbuzným (po dosažení věku 18 let) by mělo být nabídnuto genetické vyšetření.

V jakém případě se tedy mám geneticky otestovat na možné riziko rakoviny?

Ne každý potřebuje genetické testování na riziko rakoviny. Váš praktický lékař nebo jiný specialista (gynekolog) vám může pomoci se rozhodnout, zda byste se měli nechat otestovat na genetické změny, které zvyšují riziko rakoviny. Pravděpodobně se zeptají, zda máte určité vzorce ve své osobní nebo rodinné anamnéze. Pokud vám lékař doporučí genetické testování a splníte veškeré podmínky, odešle vás na vyšetření, které vám bude provedeno v rámci zdravotního pojištění. V případě, že podmínky úhrady z veřejného zdravotního pojištění nesplňujete nebo si chcete nechat udělat genetické vyšetření pro svůj klid, je možné ho provést za poplatek. Vždy je však potřeba konzultace s klinickým genetikem.

Samovyšetření prsu

V neposlední řadě nezapomínejte na to, že i vy samy se můžete bezplatně vyšetřit! Podle doporučení lékařů by každá žena měla přibližně od 25. roku každý měsíc provádět samovyšetření prsu, aby byla schopna posoudit případné změny. Dívky s genetickou predispozicí již od 18. roku. Prsa si kontrolujte každý měsíc, ideálně 5. až 10. den od začátku menstruace - nejlépe třemi prsty naplocho, krouživými pohyby. Pozorujte případné nerovnosti na povrchu prsou i uvnitř nich. Začínejte od klíčních kostí až do podpaží. Vyšetřujte se vždy opačnou rukou. Tedy levou prohmatávejte pravé prso a naopak. Na závěr vezměte prsa do dlaní, promněte je a ujistěte se, že jste na nic nezapomněla.

Věděli jste, že…

• D je průměrná velikost prsou v Česku.
• Jeden prs váží v průměru 500 gramů.
• 100 ml mateřskému mléka má 67 kcal, tedy více než 1 pivo.
• Rakovina prsu se nejčastěji objevuje u žen kolem 55. a 65. roku života. Mohou ji však mít i muži.

 

Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Zdeňkem Kinkorem z Bioptické laboratoře

Další zdroje: Loono, Mamo, NZIP