Sedavé zaměstnání je tichým zabijákem naší doby. Dlouhé hodiny strávené před monitorem mohou mít negativní dopady na zdraví v podobné míře jako kouření. Statistiky jsou alarmující, většina Českých zaměstnanců tráví vsedě až 10 hodin denně. Tento životní styl zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, cukrovky 2. typu, a dokonce i některých druhů rakoviny.

 

„Kombinace dlouhého sezení, nedostatku pohybu a často nezdravého stravování je epidemie, která se neprojevuje jen na stále rostoucím počtu lidí trpících obezitou, ale má vliv na celkovou kvalitu života a zdraví." upozorňuje fyziolog Radim Šlachta. Ačkoliv je dnes pohyb všeobecně uznáván jako klíčový prvek zdravého života, mnozí z nás podceňují důsledky dlouhodobého sezení – a ty mohou být fatální.

Důsledky dlouhodobého sezení mohou být fatální / Depositphotos.com

Alarmující dopady dlouhého sezení

Studie z posledních let ukazují, že lidé, kteří v práci osm hodin denně sedí, mají až o 40 % vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dlouhé hodiny strávené za stolem ovlivňují nejen postavu, ale i funkci srdce, plic a metabolismu. „Když dlouho sedíme, svaly v podstatě nepracují. To vede k poklesu spalování kalorií a k zpomalení metabolismu. Tím se zvyšuje riziko cukrovky, mrtvice, a předčasného úmrtí.“ vysvětluje Šlachta. Vyšší je také riziko vzniku otoků nohou, žilních trombóz a vysokého krevního tlaku. Negativním důsledkem dlouhého sezení je samozřejmě také oslabení svalů a kloubů, což vede k bolestem zad, poruchám správného držení těla a dalším závažným problémům. „Bolesti zad při sedavém zaměstnání často vycházejí z nesprávného držení těla a jednostranného přetížení svalů. Typicky se objevují bolesti mezi lopatkami, způsobené blokádou hrudní páteře nebo přetížením svalů vlivem zhrouceného držení zad. V bederní oblasti bývá problémem špatná podpora páteře, která zvyšuje zatížení meziobratlových plotének. Bolesti v kříži zase často souvisí s nevhodnou polohou při sezení, jako je například noha přes nohu. Právě proto je zásadní správně nastavit ergonomii pracovního prostředí, dbát na správné držení těla a nezapomínat na pravidelné zdravotní pauzy,“ vysvětluje Radim Šlachta.

Cesta k aktivnějšímu životu

Řešení problému začíná u prevence. Nejjednodušším opatřením jsou krátké pravidelné přestávky, ideálně například po každé hodině práce, během kterých se protáhnete, nebo projdete například na toaletu, nebo do kuchyňky. Zásadní je však kompenzovat nedostatek pohybové aktivity v práci správnou, ideálně individuálně předepsanou pohybovou aktivitou v mimopracovní době. Ideální je kombinovat posilování všech základních svalových skupin s aerobní aktivitou správné délky a intenzity. Platí však, že jakákoliv aktivita je lepší než žádná, a proto je v případě nedostupnosti optimálního pohybového plánu dobré kompenzovat nedostatek pohybu jakýmkoliv sportem či alespoň pouhou pěší chůzi z práce domů. I to může výrazně snížit výše zmíněná zdravotní rizika.

Sedavé zaměstnání bez doprovodné fyzické aktivity může v nejčernějších scénářích opravdu výrazně zkrátit délku života prožitého ve zdraví, takže pokud máte pocit, že je to právě váš případ, je na čase to začít řešit. Pravidelný pohyb, ač třeba jen v krátkých intervalech, může zlepšit kvalitu života, snížit riziko civilizačních chorob a zvýšit celkové zdraví. „Pohyb není jen prevence, ale i cesta k dlouhodobému fyzickému i psychickému zdraví,“ uzavírá Radim Šlachta.

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s fyziologem Radimem Šlachtou ze společnosti Elonga