Usínáte s hlavou plnou starostí a sčítáním úkolů, které měly být hotové nejpozději včera? Pocity přepracovanosti, věčného nestíhání i emoční vyčerpání trápí čím dál tím více lidí.

 

Přeřaďte na nižší rychlost a věnujte čas i duševní hygieně. Máme pro vás tipy, se kterými můžete začít hned.

Nezapomeňte, že dlouhodobý stres může oslabit imunitu / Depositphotos.com

Aktivní odpočinek

Najděte si fyzickou aktivitu, která vás baví a dělá vám dobře. Nemusíte zvedat činky v posilovně ani běhat maraton. Možností, jak aktivně odpočívat, je celá řada. Ať už vám dělá radost procházka se psem, kolečkové brusle nebo jóga. Věnujte těmto činnostem alespoň 30 minut několikrát týdně. Dobrá nálada a uvolnění na sebe nenechají dlouho čekat.

Zdravá zahálka

Máloco je pro člověka tak blahodárné, jako sladké nicnedělání. Stále více lidí zapomíná alespoň na chvílí vystoupit z nabitého každodenního rozvrhu a nechat své myšlenky běžet na volnoběh. Už v roce 1998 přitom americký neurolog Marcus Raichle svou studií v několika firmách prokázal, že chvilka zahálky prospívá kreativitě zaměstnanců, zvyšuje jejich výkonnost i nápaditost.

Naučte se vypnout

Svět se neustále zrychluje a my máme potřebu s ním neustále držet krok. K dispozici máme spoustu technologií, které nám šetří čas. Na druhou stranu se ale díky nim snažíme do jednoho dne vměstnat stále více činností, zkracujeme neproduktivní činnosti i dobu spánku. Ve finále jsme roztěkaní, ustaraní a nervózní. Odjeďte proto občas na výlet bez telefonu nebo si vytvořte pravidelnou „offline“ rutinu, například středeční posezení s přáteli, které nenaruší žádné povinnosti, neodkladné úkoly ani přesčasy v práci.

Snižte nároky na sebe

Cesta za spokojeností a rovnováhou začíná především ve snížení nároků na nás samotné. Nemusíte být neustále k dispozici, odpovídat na pracovní e-maily do hodiny a zvládat všechno svépomocí. Naučte se e-mailovou schránku kontrolovat jen v určité hodiny, vypínat telefon po konci pracovní doby a nechat si pomoci také od ostatních.

„Pokud jste fyzicky unaveni, možná zjistíte, že je obtížnější myslet a mluvit jasně nebo zachovat si emocionální klid, obzvláště když někdo udělá nebo řekne něco, co se vám nelíbí, nebo s čím nesouhlasíte. Na druhé straně, rozzlobit (emocionální oblast) se můžete rychle, ale vyčerpáte svoji fyzickou energii. Když vyprchá počáteční hormonálním nával, není neobvyklé se cítit vyčerpaný a vybitý. Dokonce i jemnější pocity podráždění, netrpělivosti, frustrace poškozují vaše energetické rezervy, i když si toho nemusíte všimnout tolik, jako když máte velkou zlost, která vás vyvede z rovnováhy," říká psycholožka Lenka Čadová.

Nezapomeňte, že dlouhodobý stres může oslabit imunitu

Pokud stres trvá příliš dlouho nebo je mu organismus vystaven často, účinek je vesměs negativní. Akutní neboli krátkodobý stres je okamžitá reakce organismu na náročnou situaci, přičemž k regeneraci dochází obvykle velmi rychle. Naproti tomu dlouhotrvající (chronický) stres má důsledky zcela opačné.

Příznaky dlouhodobého stresu:

• bolesti hlavy
• nevolnost
• bolesti v zádech
• poruchy spánku

A jaká jsou další antistresová opatření?

Rady, jak si zajistit dobrý spánek, nejsou nijak neznámé nebo tajné. Jejich dodržování však i přes jejich dostupnost bývá těžké:

• dostatečně spěte
• dobře si zorganizujte práci i domácí povinnosti
• dbejte na odpočinek
• jezte střídmě – ovoce, zelenina, celozrnné výrobky, méně tuků a cukrů a naopak hodně
• vody, to je recept na zdravou stravu
• sportujte přiměřeně unavené tělo si bude chtít spíše odpočinout
• omezte kouření a pití alkoholu

„Pravidelnost a rutina jsou pro spánek velmi důležité a pomáhají nám při zvládání stresu. Není vhodné se ke spánku nutit. Pokud se vám dlouho nedaří usnout, je lepší začít se věnovat klidné činnosti mimo ložnici a vrátit se zpět, až když se cítíte ospalí,“ radí Karolína Janků z  Národního ústav duševního zdraví (NUDZ).

Pokud máte se spánkem i nadále problémy, neváhejte se svěřit odborníkovi, nejčastěji v takových případech pomáhají psychologové.