Kompost je skvělým a téměř bezpracným pomocníkem každého zahrádkáře, ať už má jen pár malých záhonů nebo velkou zahradu. Poradí si nejen s recyklací biologického materiálu a snížením odpadu v domácnosti, ale také tvorbou přírodního hnojiva, které je bohaté na živiny a šetrné k životnímu prostředí. Humus využijete do květináčů, záhonů, pro stromy nebo trávník. Je to cenné palivo pro vaši zahradu podpoří úrodnost půdy a optimální růst rostlin.

 

Vyberte vhodné místo

„Kompost by měl být dobře dostupný a ideálně poblíž kuchyně, protože právě odtud bude pocházet velká část odpadu. Místo by mělo být chráněno před přímým slunečním světlem a větrem a mělo by být snadno přístupné malým živočichům, kteří pomohou procesu tlení. Nevhodné jsou jakékoliv prohlubně nebo jámy, protože v nich nedochází k provětrávání a hrozí přemokření, které může vést až k nechtěné hnilobě. Ohled berte také na sousedy a zachovejte dostatečný odstup od jejich domu nebo terasy,“ říká Petr Novák ze společnosti BAUHAUS.

Kompost je cenné palivo pro vaši zahradu podpoří úrodnost půdy a optimální růst rostlin / Depositphotos.com

Kompostová hromada nebo kompostér?

Typ kompostu je vhodné vybrat podle množství hnojiva, které plánujete produkovat. O menší objem se spolehlivě postará malý dřevěný kompostér z dřevěných latí, ideálně z modřínu, který snáší proces tlení velmi dobře. Pro velkou zahradu bude lepší sestavení vlastní kompostové hromady. V základu by měla být asi 1,5 m široká a navrstvená do výšky maximálně 1 m. Délka se může měnit, protože na jednom konci se odpad vrství a na druhém se odebírá hotová kompostová zemina. Je nutné, aby měla podložku z propustného materiálu a zajistila volný přístup živočichům. „Praktickou a designovou alternativou jsou termokompostéry vyrobené z umělé hmoty. Snadno se obsluhují a jsou opatřeny víkem, které eliminuje nepříjemný zápach a výskyt dotěrného hmyzu. Jsou navíc dostupné v různých velikostech, včetně menších a velmi praktických rozměrů,“ dodává Petr Novák. 

Jak kompost vrstvit?

Základní vrstva kompostu je tvořena z hrubého materiálu v podobě větví nebo kousků dřeva. Kompostovou hromadu odděluje od země, takže se k organismům, které v kompostu pracují, dostane kyslík. Následně se střídavě nanáší zhruba 10 cm vysoká vrstvy zelených (dusíkatých) a hnědých (uhlíkatých), resp. vlhkých a suchých materiálů. Mezi zelené patří například posekaná tráva, skořápky od vajec a jiný biologický kuchyňský odpad. Hnědými materiály je pak listí, piliny, sláma nebo třeba štěpky z drtiče zahradního odpadu. Mezi tyto dvě vrstvy lze umístit ještě zeminu, kterou můžete při založení kompostu promíchat se speciálním urychlovačem kompostu.

Co do kompostu přidávat?

Do kompostu můžete bez obav zařadit ovoce a zeleninu, skořápky od vajec, sedlinu z kávy, čajové sáčky, rostlinný odpad ze zahrady v podobě trávy, květin, listí a větví nebo zeminu. Nikdy do něj naopak nezařazujte maso, pecky z ovoce, jakékoliv umělé materiály, popel, tuky a oleje nebo nemocné rostliny. Nepatří do něj ani chemikálie či trus koček a psů.

A jak dál?

Kompost vyžaduje jen minimum péče, o většinu práce se totiž postará příroda. „Stačí dávat pozor, aby měl kompost neustále dostatečný přísun vzduchu. Mějte také na paměti, že časem se hromada sesype do sebe a zhoustne, což přísun kyslíku zhoršuje. Proto je zapotřebí kompost zhruba 2 měsíce od začátku tlení důkladně promíchat a znovu navrstvit. Vždy dávejte pozor také na stupeň vlhkosti. Během delších období dešťů by měl být kompost zakrytý, během sucha příležitostně zalévaný,“ radí Petr Novák. Čerstvý kompost (po zhruba 3 měsících) můžete využít pro užitkové rostliny, například rajčata, brambory nebo okurky. Zralý kompost (6-12 měsíců) poznáte podle hnědého až černého zabarvení a je ideální pro travnaté a zahradní plochy, zeleninové záhony a jako zemina do květináčů. Po delší době se z kompostu stává kompostová zemina, kterou můžete využít pro všechny druhy rostlin. 

Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s Petrem Novákem ze společnosti BAUHAUS