Do Kamenického Šenova se dá dojet autem. Jenže byla by škoda připravit se o cestu, která je sama o sobě zážitkem. Historický Kamenický motoráček vás z České Kamenice během dvaceti minut proveze krajinou a doveze až do města proslulého sklem. Trať dlouhá přibližně pět kilometrů objíždí Zámecký vrch a stoupá do Kamenického Šenova. Pravidelná doprava tu skončila už v roce 1992, ale o několik let později se na trať vrátily muzejní vlaky. A výlet začíná být zajímavý hned u nádraží – nepřehlédnutelný komín s nápisem Jílek připomíná zdejší dlouhou sklářskou tradici, která ve městě žije dodnes.

 

Město si projděte po stopách sklářů

Od nádraží vede Palmeho sklářská stezka, která na trase dlouhé přibližně 1,5 kilometru propojuje místa spojená s historií města a jeho sklářskou tradicí. Končí u zdejšího Sklářského muzea, zaměřeného především na ryté a broušené sklo a místní tradici výroby lustrů. K nejznámějším exponátům patří skleněná židle vyrobená firmou Elias Palme pro indického mahárádžu. Připomíná dobu, kdy zdejší výrobci dodávali svítidla a sklo zákazníkům daleko za hranicemi regionu.

se svolením doluzihor.cz

V Kamenickém Šenově vznikla také nejstarší sklářská škola v Evropě a k místní sklářské historii patří někdejší továrna Eliase Palmeho. Za secesním průčelím rozsáhlého areálu se téměř celé století psala historie zdejšího skla, dnes z něj zůstaly převážně ruiny.

Za zastávku stojí také Starý hřbitov. Z původního hřbitova zůstaly náhrobky podél obvodové zdi, zatímco uprostřed travnaté plochy stojí mladá lípa obklopená kruhovou dubovou lavicí – symbol česko-německé sounáležitosti.

Právě Starý hřbitov se letos stane také jedním z míst Dne architektury. V neděli 4. října 2026 od 10 hodin se můžete vydat na dvouhodinovou komentovanou procházku po stopách významných sklářských rodin a proměn funerální architektury. S architektkou Terezou Šváchovou a Radimem Váchou ze spolku Sonow projdete Starý a Nový hřbitov, zastavíte se u hrobky rodiny Palme a trasa skončí u bývalé továrny Eliáška. Sraz je na náměstí Míru v Kamenickém Šenově.

Čedičové varhany

Pár minut od centra leží místo, které zná i většina těch, kteří nikdy v Kamenickém Šenově nebyli. Panská skála na Práchni je jedním z nejznámějších čedičových útvarů v Česku. Pravidelné sloupce vznikly při chladnutí sopečné horniny a právě jejich tvar dal místu přezdívku Varhany.

Druhé varhany hledejte u Polevska

Mezi Kamenickým Šenovem a Polevskem leží lom Klučky, velký opuštěný dvouetážový čedičový lom, ve kterém je opět dobře patrná charakteristická sloupcovitá odlučnost čediče. Ve srovnání s Panskou skálou je výrazně méně známý. Klučky se dají spojit s Polevskem a Pryskem do delší pěší nebo cyklistické trasy.

Přes Prysk až do České Kamenice po nové cyklostezce

Prysk je dobrým pokračováním výletu i tehdy, pokud nechcete absolvovat velký horský okruh. Od roku 2025 totiž Kamenický Šenov, Prysk a Českou Kamenici propojuje nový úsek cyklostezky vedený podél trati sklářské lokálky. Přibližně čtyři kilometry dlouhá a tři metry široká cesta vede podél kolejí, přes louky a pastviny. Díky tomu lze výlet jednoduše poskládat bez návratu stejnou cestou: část absolvovat vlakem, část pěšky nebo na kole a skončit třeba v České Kamenici.

Zdroj: redakce, doluzihor.cz