Náměšť nad Oslavou, ležící u starého brodu přes řeku Oslavu je uváděna již v roce 1234. V 16. století byla Náměšť nad Oslavou jedním z významných středisek jednoty bratrské. Ve městě byla zřízena tiskárna a roku 1533 zde byla vytištěna první česká gramatika. Později pak byla zdejší tiskárna přemístěna do sousedních Kralic nad Oslavou.

 

Zámek v Náměšti nad Oslavou

Ve 13. století byl na ostrohu nad řekou Oslavou vybudován pány z Lomnice gotický hrad. V druhé polovině 16. století by hrad moravskými pány ze Žerotína přestavěn na honosný renesanční zámek, který se zachoval v téměř nezměněné podobě dodnes. Po Bílé hoře se majitelé panství střídali a od roku 1752 až do roku 1945 byl zámek majetkem šlechtického rodu Haugwitzů z Biskupic, kteří nechali zámek barokně upravit. V letech 1946 až 1947 tady pobýval prezident Edvard Beneš, který zámek užíval jako své letní sídlo.

Zámek v Náměšti nad Oslavou / Jiří Sedláček, Wikimedia Commons, Public domain

Do renesančního, barokně upraveného zámku se vstupuje přes hluboký příkop po kamenném mostě s plastikami. Zámecký areál tvoří čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří. Tři zámecká křídla mají patrové arkády, čtvrté křídlo je zdobeno psaníčkovým sgrafitem. Je zde také hranolová věž s helmicí. Ve středu nádvoří stojí renesanční kašna se sochou Neptuna.

Zámecká expozice

Návštěvníky zámku kromě dobového nábytku, obrazů, porcelánu a kachlových kamen, dozajista zaujme sbírka belgických a francouzských gobelínu a koberců z 16. až 19. století. Zámecká kaple sv. Václava má pěknou barokní výzdobu. Zajímavá je expozice o stolování na zámku a můžete si rovněž prohlédnout bývalou zimní zahradu s terasami na jižní straně tohoto zámku.

Apartmán hraběte Haugwitze nám představuje soukromý život majitele náměšťského panství z počátku 20. století. Můžete si například prohlédnout vstupní místnost, hudební salon, jídelnu, pracovnu a ložnici s koupelnou. Zámecká knihovna je zdobena štukami a freskami a je nejkrásnějším zámeckým salonem. V knihovně se nachází 15 tisíc svazků knih a mezi nimi je také originál šestidílné Bible kralické, vytištěný bratrskou tiskárnou v nedalekých Kralicích nad Oslavou. Na zámek navazuje malá francouzská zahrada a anglický park.

Je zde také zámecká obora o rozloze 290 ha a chová se v ní dančí zvěř. V oboře stojí klasicistní zámeček Lusthaus a najdete zde i několik menších rybníků.

V zámecké oboře jsou také staleté duby a v její dolní části stojí Žižkův dub, který je jeden z nejstarších stromů na Moravě. Je vysoký 22 m a jeho kmen je dutý s šindelovou stříškou. Jeho stáří je odhadováno na tisíc let. Podle pověsti si právě k tomuto starému dubu přivázal svého koně slavný vojevůdce Jan Žižka, když se svým husitským vojskem dobýval hrad Náměšť.

Barokní most přes řeku Oslavu je vyzdoben dvaceti barokními sochami světců a archandělů. Ve městě na Masarykově náměstí stojí barokní sousoší Nejsvětější Trojice a také barokní kostel sv. Jana Křtitele.

Dalešická přehrada

Jen několik kilometrů jižně od Náměšti nad Oslavou byla na řece Jihlavě na ploše 480 ha vybudována Dalešická přehrada, která slouží jako zásobárna vody pro atomovou elektrárnu Dukovany a také k rekreačním účelům. Přehrada je lemována travnatými a písčitými plážemi, jsou na ni krásné zelené ostrůvky a v okolí přehrady se nacházejí pěkné lesy. V letní turistické sezóně se na přehradě provozuje lodní doprava výletní lodí Horácko. Na přehradě byla vybudována také vodní elektrárna.

Dalešický pivovar

Za přehradou se nachází obec Dalešice, kterou proslavil Dalešický pivovar. Právě zde totiž v roce 1980 režisér Jiří Menzel natočil film Postřižiny na motivy románu Bohumila Hrabala. Nymburský pivovar, kam děj románu Bohumil Hrabal situoval, byl příliš velký a do filmu se nehodil. Z více než stovky pivovarů v tehdejším Československu byl vybrán právě pivovar v Dalešicích a stále velká obliba tohoto filmu dokazuje, že tato volba byla správná.

V objektu pivovaru dnes najdete také Muzeum výroby piva a zdejší výtečná piva můžete rovněž ochutnat. Dalešický pivovar dodnes navozuje atmosféru pivovaru z Rakouska-Uherska a Československa.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce V. Zajimavosti z moravských hradů a zámků, Nakladatelství Kknihy, České Budějovice, 2017