Na návrší zvaném Starý hrad stával přemyslovský knížecí hrad již ve 12. století. Za husitských válek byl tento hrad zcela zničen a zůstala po něm jen nevýrazná terénní vyvýšenina. Později zde byla postavena barokní kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána. Tato kaple byla pak pobořena při tvrdých bojích za II. světové války v roce 1945 a z kaple se stala malebná zřícenina.

 

V letech 2016 až 2018 zde byla postavená nová kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána s věží v novobarokním slohu, přičemž bylo využito části původního zdiva. Tato kaple se stala novou dominantou města Bzence. Z návrší Starého hradu je pěkný pohled na Bzenec a okolní krajinu, posázenou vinohrady.

Zámeček v Kyjově / Doronenko, Wikimedia Comons, Public domain

Zámek v Bzenci

Ve městě stávala gotická tvrz, která byla později přestavěna na renesanční a barokní zámek. V polovině 19. století byl tento zámek zbořen a na jeho místě byl postaven dnešní romantický novogotický zámek s věžemi. Zámek prochází nákladnou rekonstrukcí a bude pak sloužit pro potřeby města.

Měli byste však navštívit zámecký park. Zde roste lípa velkolistá, jejíž stáří se odhaduje až na 900 let a patří tedy mezi nejstarší stromy na Moravě. Při návštěvě Bzence ve stínu této lípy prý odpočíval císař Rudolf II. Za panování císařovny Marie Terezie vichřice strom rozvrátila na devět částí, které jsou dnes podepřeny a dosahují výšky až 25 m.

Podle této lípy bylo nazváno také oblíbené víno Bzenecká lipka se zlatavou barvou. Další známé bzenecké víno má název Zlatý hrozen a vyhlášená je rovněž značka šumivého vína Chateau Bzenec. V roce 1875 byla v Bzenci jako první v českých zemích založena výroba šumivých vín klasickou metodou. Vinařství v Bzenci má vůbec starou tradici, první vinohrady jsou zmiňovány již od roku 1371.

Historické a kulturní památky

Na náměstí Svobody stojí barokní mariánský sloup. V Bzenci se zachovala také řada domů bývalé židovské čtvrti a židovský hřbitov. Barokní kostel sv. Jana Křtitele najdete východně od náměstí a vedle něj stojí sloup Nejsvětější Trojice z počátku 20. století.

Moravská Sahara

V Bzenci je také jedna přírodní zajímavost. Je to národní přírodní památka Váté písky, které mají rozlohu 95 hektarů a bývají nazývány Moravskou Saharou. Váté písky najdete podél železniční trati mezi stanicemi Rohatec – Kolonie a Bzenec – Přívoz v pruhu širokém až 60 m a dlouhém 5,5 km. Vede tady také naučná stezka Váté písky. K ochraně okolních polí proti písečným přesypům jsou vysazené borovice po celé délce této národní přírodní památky.

Kyjov

Jen 11 km západně od Bzence se nachází další významné vinařské město, Kyjov. Kyjov je nejenom známé středisko slováckého folklóru, ale také kyjovské vinařské oblasti, kterou proslavila zejména zdejší bílá vína. Kyjov je poprvé připomínán v roce 1126, kdy zde byla nejdříve trhová ves, která byla majetkem kláštera Hradiska u Olomouce. Z trhové vsi se postupně vyvinulo městečko a v roce 1548 byl Kyjov povýšen na královské město.

Historické a kulturní památky

Na Masarykově náměstí stojí renesanční radnice s věží a barokní mariánský sloup. Najdete zde rovněž barokní, původně kapucínský kostel Panny Marie a sv. Cyrila a sv. Metoděje.

Zámek v Kyjově

Na Palackého ulici stojí nejstarší budova ve městě, renesanční zámeček s věží z poloviny 16. století. Později byl barokně stavebně upraven a v roce1911 byl zrekonstruován a opatřen sgrafity Jana Köhlera s výjevy z dějin Kyjova.

Zámeček je sídlem Vlastivědného muzea. Je zde umístěna archeologická a etnografická expozice a rovněž expozice Příroda Kyjovska. V zámečku jsou také krátkodobé výstavy především výtvarného umění.

Moravské Toskánsko

Krajina Kyjovska bývá nazývána Moravským Toskánskem. Je tak nezvyklá a fotogenická, že za ní jezdí fotografové profesionálové z celého světa. Jsou zde pole, louky a vinice, které se táhnou v měkkých vlnách k obzoru, tu a tam stojí stromy a půvabné kapličky. Kyjovsko, to je krásná krajina.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha jiří Glet Turistický průvodce V. Zajímavosti z moravských hradů a zámků, Nakladatelství Kknihy České Budějovice, 2017