Babinet.cz  /  Kam vyrazit  /  Jihomoravský kraj  /  Za dvěma hrady a mořem vinic. Pálava nabízí výlet, na který se nezapomíná

Za dvěma hrady a mořem vinic. Pálava nabízí výlet, na který se nezapomíná

6.6.2026 - redakce Babinet.cz

Pálava, jak se zkráceně nazývají Pavlovské vrchy s nejvyšší horou Děvínem 554 m. n. m., tvoří dominantu Jižní Moravy. Je zdaleka viditelná a táhne se v délce přibližně 20 km a to od Dolních Věstonic přes Mikulov až na území Rakouska.

 

Pálava je jen málo zalesněná a svými bílými skálami a krásnými vinicemi na úpatí vrchů, vytváří dojem „středomořské krajiny.“ Tento dojem ještě umocňují zříceniny středověkých hradů z bílého vápence. První z nich, skromné zbytky hradu Neuhaus ze 14. století nad obcí Horní Věstonice, stojí poněkud stranou naší cesty a tak se vydáte k Dívčím hradům a Sirotčímu hrádku.

Archeopark Pavlov

Na severovýchodním úpatí Pavlovských vrchů a dnes již Novomlýnské nádrže leží půvabná vinařská obec Pavlov s řadou barokních statků na návsi a starobylých vinných sklepů, které stojí v České ulici. Ve vsi se nachází barokní kostel sv. Barbory.

Je zde rovněž nový Archeopark Pavlov s unikátní architekturou, napodobující bílé skály Pálavy. V archeoparku se expozice nacházejí zejména v podzemních prostorách, přímo na archeologických nalezištích. Návštěvníci se zde seznámí s životem našich pravěkých předků, lovců mamutů. Pak se již vydáte po cestě mezi vinicemi k Dívčím hradům.

Dívčí hrady

Hrad vznikl ve 13. století a v 16. století bylo na hradě zesíleno opevnění v souvislosti s tureckým vpádem do Podunají. Za třicetileté války byl hrad pobořen a vypálen Švédy. Hrad poté sloužil jako strážní pevnůstka, pak začal pustnout a od 18. století je hrad zříceninou.

Z hradu zůstalo zachováno obvodové zdivo s několika gotickými a renesančními detaily a právě v renesanční baště se zachovaly střílny.

Před hradem stojí tři útesy, podle pověsti zkamenělé dívky, a odtud pochází také název hradu. Hrad bývá rovněž nazýván hradem Děvičky. Z hradu je pěkný pohled na vodní dílo Nové Mlýny a vinařskou obec Pavlov.

Sirotčí hrádek

Pak se po hřebenové trase vydáte k romantickému Sirotčímu hrádku, který stojí na dvou vápencových skalách na vrcholu Růžového vrchu, severního výběžku Stolové hory. Hrad bývá někdy nazýván Růžový hrad – Rosenburg. Sirotčí hrádek byl vybudován v polovině 13. století příslušníky jedné větve švábského šlechtického rodu Wehingenů, která se nazývala sirotci, weisen Oprhaus. Podle svých zakladatelů dostal hrad své jméno. V 16. století začal hrad pustnout a postupně se stal zříceninou.

Zříceniny tohoto hradu stojí na dvou těžko přístupných skalách a skládají se ze dvou takřka samostatných částí. Na jižní skále, přece jen snadněji přístupné se zachovaly zbytky hradeb, paláce a věže. Na skále severní, která je od jižní skály oddělena hlubokou roklí, zůstal zachován zbytek hranolové věže. Ve skále u hradu je pak patrná vytesaná cisterna, která zásobovala hrad vodou. Ze Sirotčího hrádku pak dojdete do obce Klentnice. Tato turistická trasa měří přibližně 8 km. V malebné vinařské obci Klentnice se nachází pěkný barokní kostel sv. Jiří, vinařské domy a vinice na úpatí Pálavy.

Na co si dát pozor

  • Jde o CHKO Pálava — držte se značených cest, nevstupujte do uzavřených lokalit.
  • V létě je na hřebeni minimum stínu a horka. Vezměte dost vody a pokrývku hlavy.
  • Po dešti bývají skalnaté úseky kluzké.
  • Parkování v Pavlově je o víkendech omezené — vyplatí se přijet dřív.

 

npsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Zajímavá a záhadná místa na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství Kknihy České Budějovice, 2020

Použitá ilustrační fotografie: Generováno pomocí AI / ChatGPT 

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další tipy

Náš tip
  • Procvičte si nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

  • Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.