Město Vrchlabí leží v údolí řeky Labe na rozhraní Krkonoš a Podkrkonoší. Již ve 13. století zde stávala dřevěná tvrz a také se od počátku v okolí Vrchlabí těžilo mnoho drahých kamenů a železná ruda, a proto se většina obyvatel živila jako horníci a zpracovatelé rud.

 

V 16. století koupil osadu nejvyšší horní hejtman Království českého Kryštof Gendorf z Gendorfu, který se velmi výrazně zasloužil o další rozvoj Vrchlabí. Byl to zkušený odborník v hornictví, který začínal v Krušných horách a později přenesl své podnikatelské aktivity do Krkonoš. Tento bohatý šlechtic získal do svého vlastnictví také panství trutnovské a žacléřské a patřilo mu více než tři sta vesnic. Hlavní sídlo však měl stále ve Vrchlabí.

Pohled na Vrchlabí / RenKolac, Wikimedia Commons, Public domain

Na svých panstvích otevřel celou řadu dolů na drahé kameny, barevné kovy a železo. Do Krkonoš z Alp povolal další osídlence, zavedl moderní způsob tavby železných rud a dokázal rovněž splavnit Labe pro dopravu dřeva z hor. Za jeho panování bylo Vrchlabí povýšeno na město a ve městě nechal tento šlechtic postavit renesanční zámek.

V 17. století se vyčerpala naleziště rud a tak postupně v okolí Vrchlabí zanikly železárny a hutě. Přední místo zaujal textilní průmysl s bělidly, tkalcovnami a přádelnami. V roce 1770 v městečku Vrchlabí vznikla první tkalcovská škola ve střední Evropě.

Vrchlabí je branou do našich nejvyšších hor Krkonoš

Dnes je Vrchlabí půvabným horským městem a také jedním z nejvýznamnějších nástupních míst do našich nejvyšších hor Krkonoš. Podél Krkonošské silnice se zachovala řada ukázek lidové architektury, roubených městských domů. Na Masarykově náměstí stojí klasicistní domy a renesanční, později barokně upravená radnice s věží. Na Mírovém náměstí najdete novogotický kostel sv. Vavřince, rokokové sousoší sv. Rodiny a barokní mariánský sloup. Přes řeku Labe vede barokní kamenný most, zdobený barokními sochami sv. Jana, sv. Jana Křtitele a sv. Vavřince.

Zámek ve Vrchlabí

Za Masarykovým náměstím se nachází zámecký park a renesanční zámek, který zde podle slezsko – saských vzorů nechal postavit Krištof Gendorf z Gendorfu. Zámek je dvoupatrovou stavbou se čtyřmi nárožními věžemi s cibulovými báněmi. V zámku má sídlo Městský úřad. Na zámku si však můžete prohlédnout vstupní halu, ve které jsou obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů v 17. a 18. století. Můžete se také projít v pěkném zámeckém parku s našimi a cizokrajnými dřevinami a rybníkem.

Augustiniánský klášter

V Husově ulici stojí barokní klášter augustiniánů, který byl založen počátkem 18. století. Klášterní kostel sv. Augustina má cenné barokní zařízení a slouží také jako koncertní sál. V červenci a srpnu bývá veřejnosti přístupný. V budově kláštera má sídlo Muzeum Krkonoš, nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku, kde je umístěna expozice věnující se Krkonošům, jedinečné krkonošské přírodě a vztahu soužití přírody a člověka.

Krkonošské muzeum

Součástí muzea jsou také tři dřevěné domy s podloubím a replika původního domu, které  stojí naproti kostelu sv. Vavřince. Jsou zde například expozice o lidovém umění, řemeslech Krkonoš a Podkrkonoší a dějinách města Vrchlabí. Z důvodu rekonstrukce byly expozice v těchto čtyřech domech od jara roku 2025 na dva roky uzavřeny. Vrchlabí je prostě půvabné město s krásnou krkonošskou přírodou.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce III. Zajímavosti z českých hradů a zámků, Nakladatelství Kknihy České Budějovice, 2017