Skalní hrad Sloup je skvělou ukázkou toho, jak naši předkové dokázali využít přírodního terénu k vybudování pevnosti. Hrad stojí na osamoceném pískovcovém suku, který zde dosahuje výšky 35 m. Hrad byl postaven koncem 13. století šlechtickým rodem Ronovců a tento hrad střežil starou solnou cestu z Míšně do Žitavy. V průběhu dalších staletí hrad patřil několika šlechtickým rodům. V době husitských válek se zde dokonce usadil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna, který z hradu podnikal loupeživé nájezdy na lužická města. Za třicetileté války byl hrad obsazen a následně vypálen švédskými vojsky.

 

V roce 1680 daroval hrad hrabě z Kokořova poustevníkům, kteří jej upravovali podle svých představ a dali hradu současný vzhled. Ve skále vytesali nové místnosti a výklenky pro křížovou cestu, a z jedné skalní místnosti zřídili chrám zastřešený kopulí. Poustevníci na hradě žili až do roku 1785, kdy poustevnu císař Josef II. zrušil.

skalní hrad Sloup / VítVít, Wikimedia Commons, Public domain

Na vrcholu skály se nachází vyhlídkové terasy, přibližně 80 m dlouhé a 60 m široké. Které jsou porostlé borovicemi a duby. Na terasách najdete sochu poustevníka, který se dívá dalekohledem směrem k Samuelově jeskyni. Tuto jeskyni můžete navštívit na turistické cestě vyznačené od hradu. Na horní plošině je zajímavá hladomorna vyhloubená do skály a stěny této hladomorny jsou kolem dokola pokryty reliéfy a rytinami, které tu kdysi dávno vytvořili lidé vězněni na hradě Sloupu. Přímo pod hradem se nachází Hradní rybník.

Samuelova jeskyně

Tuto jeskyni vyhloubil Samuel Görner, který v ní počátkem 18. století žil. Tento svérázný poustevník zde vyráběl brýle a dalekohledy, i když byl vyučený zahradníkem. Samuelova jeskyně se skládá z předsíňky, která zároveň sloužila jako kuchyň a obytné místnosti s okny.

V roce 1835 pak poustevník přesídlil do poustevny na hradě Sloupu a jeskyně zůstala opuštěná. Skála s jeskyní byla upravena jako vyhlídka. Z této vyhlídky je pěkný pohled právě na Sloup, Nový Bor a Lužické hory.

Sloup také ukrývá jedny nám velmi známé schody vedoucí do nitra skály. Jedná se o tzv. rytířské schody, po kterých se ve středověku původně vstupovalo do hradu. Poznat je můžeme z pohádky S čerty nejsou žerty. Po nich totiž čerti táhli Dorotu Máchalovou do pekla. Při natáčení bylo využito i Skalní divadlo, a to konkrétně jako ředitelna samotného Lucifera. Dále se tu natáčely třeba pohádky Anička s lískovými oříšky, Malá mořská víla či Z pekla štěstí.

Radvanecký rybník oceníte v letních měsících

Na severním okraji obce Sloupu v Čechách, uprostřed lesů, leží Radvanecký rybník s travnátou a písčitou pláží, který je oblíbeným přírodním koupalištěm. Je zde také restaurace s letní terasou, letní tábořiště s chatkami, hřiště na plážový volejbal, skluzavka a půčovna loděk.

Lesní divadlo

Jen přibližně 0,5 km od obce Sloupu v Čechách vybudovali v roce 1921 místní obyvatelé Lesní divadlo, které je zcela unikátní a nemá v Čechách obdoby. V pískovcové skále byly vyhloubeny chodby, pódium a sedačky pro diváky. Vstupní novogotická brána s věží připomíná malý hrad. Zdejší divadlo bylo proslulé skvělou akustikou.

V druhé polovině 20. století však bylo divadlo opuštěno a divadelní areál chátral. Teprve počátkem 21. století bylo divadlo opraveno. Byla zde vystavěna brána, nové pódium a lavice pro diváky. Lesní divadlo bylo znovu otevřeno v roce 2004. V letní turistické sezóně se zde zase konají divadelní představení. Tak se tedy vydejte do nevšedního Lesního divadla a také do kraje rybníků, čistých lesů a romantických skal.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce III. Zajímavosti z českých hradů a zámků, nakladatelství Kknihy České Budějovice, 2017