Královské město Čáslav, které bylo založeno kolem poloviny 13. století během vlády krále Přemysla Otakara II., najdeme v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji při jedné z hlavních zemských obchodních stezek, která spojovala Čechy s Moravou. Až do dnešních dnů si na hlavním centrálním náměstí můžeme povšimnout gotického půdorysu. Také čáslavské opevnění se řadí k těm nejstarším a nejzachovalejším u nás. Historické jádro města je jako celek městskou památkovou zónou. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, což z něj činilo naprosto samostatnou obec.

 

Náměstí dominuje radnice z 18. století, tedy z období pozdního baroka, která mimo jiné sloužila rovněž i jako dočasná schránka korunovačních klenotů (rok 1791). V tzv. Žižkově síni je zde pietně uložena kalva Jana Žižky z Trocnova.

Čáslav / foto Gabriela Maturová

Náměstí obklopují bývalé měšťanské domy s často zachovanými podzemními chodbami, studnami a sklepy z období středověku, které bývaly vzájemně propojeny a vedly až pod náměstí. Za pozornost stojí rovněž i barokní mariánský sloup z roku 1745, postavený na místě, kde původně stávala socha Bohorodičky, dále barokní kašna a pomník Jana Žižky z Trocnova od Josefa Václava Myslbeka.

Nedaleko náměstí pak najdeme další významnou stavbu, a to na Kostelním náměstí kostel sv. Petra a Pavla, v jehož severozápadní části se dochoval románský kostel svatého Michala pravděpodobně již ze začátku 12. století. V roce 1421 se v kostele konal známý zemský sněm zvaný Čáslavský. Tento sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. V roce 1910 zde byly v průběhu regotizace kostela, kterou prováděl známý architekt Kamil Hilbert, v zazděném výklenku nalezeny ostatky právě slavného vojevůdce Jana Žižky z Trocnova.

V Čáslavi se mimo jiné narodil průkopník české muzeologie a archeologie Kliment Čermák, s jehož jménem je spjato také i místní muzeum, navíc jedno z nejstarších v Čechách, jehož novorenesanční budova vítá návštěvníky v Husově ulici č.p. 291. V blízkosti muzea pak najdeme ještě též bývalou synagogu z 19. století s fasádami v maurském stylu.

V hudebním světě je pak jistě znám místní rodák Jan Ladislav Dusík, slavný klavírista a skladatel. S jeho jménem je spjato i zdejší Dusíkovo divadlo z 19. století, vystavěné v pseudogotickém slohu. V Čáslavi se dále narodili spisovatelé Jiří Mahen a Rudolf Těsnohlídek a dále například filmový režisér Miloš Forman. Na místním evangelickém učitelském ústavu působil Jan Karafiát, autor známých Broučků. Tato kniha vznikala právě zde během jeho učitelského působení. Školní léta v Čáslavi strávil i slavný malíř, významný krajinář Antonín Chittussi.

Co se okolí Čáslavi týče, lze doporučit zejména návštěvu již zmíněného nedalekého okresního města Kutná Hora, které samo o sobě jistě stojí nejméně za celodenní návštěvu. Kutnohorské historické centrum městské památkové rezervace spolu s kostelem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

napsala Gabriela Maturová

Zdroje informací: cs.wikipedia.org, kudyznudy.cz, kutnohorskokolinsko.cz, destinace.kutnahora.cz