Původně renesanční zámek byl později barokně přestaven a pak v první polovině 19. století byl znovu přestavěn pro rakouského kancléře, knížete Klementa Václava Metternicha. Zámek je ojedinělou ukázkou venkovského reprezentativního šlechtického sídla ve stylu Vídeňského empíru. Kníže Metternich na zámku přijímal významné návštěvy. Na zámek zavítal například ruský car Alexandr I., car Mikuláš I. nebo básník J. W. Goethe. Za kancléřova života bylo na Kynžvart soustředěno velké množství uměleckých předmětů.

 

Zámecká expozice

Můžete si zde prohlédnout zámecké komnaty s empírovým nábytkem, zbrojnici a zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského. Je zde také jedna z nejcennějších našich zámeckých knihoven s 24 tisíci svazky. Při prohlídce zámku můžete spatřit zlatý jídelní servis, který dostal kníže Metternich darem od města Paříže. Zdejší nádherný servis byl použit ve filmu režiséra Jiřího Menzela, Obsluhoval jsem anglického krále.

Zámek Kynžvart / VítVít, Wikimedia Commons, Public domain

Návštěvníky zámku velmi zajímá věhlasný Metternichův kabinet kuriozit, ve kterém se nachází okolo 4 tisíc exponátů z celého světa. Jsou zde jedinečné sbírky mincí, historických a technických kuriozit, zbraně a egyptské a čínské památky. Sbírka mincí čítá okolo 11 tisíc kusů, z toho 2 tisíce kusů mincí pochází z antického období. Můžete si prohlédnout také například soubor vycházkových holí rakouského císaře Františka I., hodinky a zlatý prsten zdobený diamanty a rubíny uherského a českého krále Matyáše Korvína. Je zde rovněž velmi vzácný zlatý prsten polské královny Marie Sobieské.

Zámecký park

Zámek je obklopen zámeckým parkem o rozloze 293 ha a patří k největším zámeckým parkům u nás. V zámeckém parku se nachází například Zahradní rybník, Mariánské údolí s vyhlídkou nad Černým rybníkem, Obelisk, Mlýnský rybník s ostrůvkem a dřevěnou chatkou, vodárna u Lvího pramene a zámecký pivovar. Zámecký park volně přechází v přírodu Slavkovského lesa.

Zámek v Kynžvartu byl kulisou velmi oblíbeného filmového muzikálu, Kdyby tisíc klarinetů, režisérů Jana Roháče a Vladimíra Svitáčka z roku 1964.

Hrad Kynžvart

Pokud se vám zalíbilo v přírodě Slavkovského lesa, vydejte se ještě k zřícenině hradu Kynžvart, který stojí na zalesněném vrchu 827 m. n. m. Tento Královský hrad Kynžvart, na jižním okraji Slavkovského lesa, byl založen v první polovině 13. století k ochraně hranic Českého království.

Původně se hrad nazýval Köningswart – Králová stráž a jeho počeštěním vznikl název Kynžvart. Ještě ve 13. století přešel hrad do šlechtických rukou. V roce 1347 byl hrad dobyt a také pobořen vojsky císaře Karla IV., neboť jeho držitelé páni z Hertenberka se stali nepřáteli císaře a rovněž z hradu podnikali loupeživé výpravy. Hrad však byl znovu obnoven a za třicetileté války na něm sídlila císařská posádka. V roce 1647 pak hrad dobyli a vypálili Švédové a z hradu se stala zřícenina. Z předhradí zůstaly jen zbytky brány a základy zdí hospodářských budov a z vlastního hradu se zachovala část věže, část paláce a část hradeb.

Aktuálně je možné zámek navštívit v rámci vánočních či silvestrovských prohlídek. Informace naleznete na stránkách hradu.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce II. Zajímavosti z českých hradů a zámků, Nakladatelství Kknihy České Budějovice, 2017, https://www.zamek-kynzvart.cz