Hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic byl nejvyšším královským lovčím. Koncem 18. století nechal na úbočí lesnatých kopců, nad údolím řeky Úhlavy postavit klasicistní zámek Kozel, který sloužil jako lovecký zámek pro šlechtu, která v okolních lesích často lovila zvěř. Zámek byl postaven jako čtyřkřídlá přízemní budova s věžičkou a velkým nádvořím. Ještě v 18. století byl zámecký areál rozšířen o dvě dvojice budov ve stylu klasicizujícího baroka. Je to zámecká kaple sv. Kříže se svým protějškem jízdárnou a konírna se svým protějškem lokajnou.

 

Hrabě Černín dbal na pohodlí svých šlechtických hostů. Tak například pokoje pro hosty měly vždy přilehlou komůrku pro služebnictvo, které tak bylo neustále po ruce. Do kamen se přikládalo ze zámeckého nádvoří, aby nebyli rušeni šlechtičtí hosté. V okolních lesích nechal hrabě vybudovat k usnadnění lovu speciální síť cest a cestiček.

Zámek Kozel/ Palickap, Wikimedia Commons, Public domain

Zámecká expozice

Na zámku se téměř v úplnosti dochovala vynikající výzdoba interiéru, provedena na konci 18. století pražským malířem Antonínem Tuvorou. Za nejcennější bývá považována výmalba zdejšího hlavního salonu s kombinací mytologických scén a iluzivních obrazů krajin.

Zámek Kozel má také velmi cenné vnitřní zařízení s nábytkem ve stylu Ludvíka XI. Zámecký původní mobiliář poskytuje návštěvníkům představu o stylu života šlechty na loveckých zámcích na konci 18. a počátku 19. století. Na zámku jsou také pěkné sbírky majoliky, porcelánu, obrazů a grafik. Tyto sbírkové předměty zahrnují hned několik uměleckých stylů od renesance a baroka přes rokoko a klasicismus až po empír. V zámeckých komnatách je pozoruhodný soubor 35 kusů původních kachlových kamen,  je zde rovněž Lovecký salon, dále pak kulečníkový sál a zajímavé empírové divadlo.

Jízdárna slouží jako výstavní síň, nabízející kromě pravidelných výstav předních výtvarníků, rovněž vzácné renesanční tapiserie na stěnách sálu a stálou expozici soch vynikajícího sochaře J. V. Myslbeka, zapůjčených Národní galerií.

Zámecký park

Zámecký park je mladší než zámek, vznikl v polovině 19. století. V parku o rozloze 40 hektarů je dokonale využito výškově členitého terénu, ve kterém je také zasazena kaskáda čtyř jezírek s názvy Paví, Rusalčino, Vodníkovo a Růžové jezírko. V zámeckém parku jsou cenné dřeviny, několik desítek druhů jehličnatých a listnatých stromů.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce II. Zajímavosti z českých hradů a zámků, Nakladatelství Kknihy České Budějovice, 2017