Kdo by neznal Vyšehrad, to bájné sídlo legendárních prvních Přemyslovců v čele s kněžnou Libuší ze Starých pověstí českých.

 

Na Vyšehradě již v druhé polovině 10. století zde vzniklo slovanské hradiště. V roce 1070 zde byla založena kapitula u kostela sv. Petra a sv. Pavla a krátce potom se na Vyšehrad přestěhoval také první český král Vratislav I. V kostele sv. Petra a sv. Pavla byl Vratislav I. v roce 1085 korunován na prvního českého krále.

Vyšehrad / Pixabay

Na Vyšehradě sídlili také někteří jeho nástupci. Právě v druhé polovině 11. století a v také v první polovině 12. století byl Vyšehrad hlavním sídlem přemyslovských knížat a v této době se zde rozvinula také velkorysá stavební činnost v románském slohu.

Později císař Karel IV. nechal na Vyšehradě vybudovat nový gotický královský palác a celý Vyšehrad opevnit. Románská a gotická zástavba však většinou vzala za své při husitských válkách.

V 17. století však byla na Vyšehradě vybudována nová barokní pevnost s mohutnými cihlovými hradbami, přičemž část těchto hradeb se zachovala dodnes. Vyšehradská barokní pevnost existovala až do roku 1911. Pro své sepětí s národní minulostí se však zároveň stal Vyšehrad symbolem národních dějin, a proto právě zde vzniklo Národní pohřebiště.

Vyšehradské brány

Vstup do areálu Vyšehradu, ve směru od Pankráce vede dvěma barokními bránami Táborskou a Leopoldovou. Poblíže Táborské brány stojí zbytek středověké brány zvané Špička ze 14. století. Ve směru od Nuselského údolí (Praha 2) se do areálu vstupuje empírovou Novou, nebo také nazývanou Cihelní branou. V prostoru této brány je vchod do přístupné části kasemat, vojenských tajných chodeb pevnosti, ve které se v letním období konají výstavy současného výtvarného umění.

Podzemní chodba končí velkým sálem zvaným Gorlica, ve kterém jsou instalovány některé originální plastiky z Karlova mostu, kde byly nahrazeny kopiemi.

Rotunda sv. Martina

Rotunda sv. Martina je nejstarší pražskou zachovalou rotundou. Tato románská rotunda byla postavena již v druhé polovině 11. století a pamatuje tedy největší slávu opevněného Vyšehradu, který se stal v 11. a 12. století přechodným hlavním sídlem českých panovníků, namísto Pražského hradu. Rotunda je kruhovou stavbou s apsidou, kuželovitou střechou a lucernou, se sdruženými románskými okénky.

Kostel sv. Petra a sv. Pavla

Dominantou celého areálu Vyšehradu je kostel sv. Petra a sv. Pavla s dvěma věžemi z roku 1070. V průběhu staletí byl kostel několikrát přestavěn a jeho dnešní novogotická podoba vznikla na přelomu 19. a 20. století a jejím autorem je známý architekt J. Mocker.

Zařízení kostela je převážně secesní a novogotické. Zachovala se také část staršího vybavení, jako obrazy, sochy a kanovnické lavice ze 17. století. Můžete navštívit rovněž zdejší slavnou klenotnici s kolekcí vzácných liturgických předmětů včetně části pokladu ze 14. a 16. století.

V kostele se nachází také vzácný deskový obraz Madony Vyšehradské z poloviny 14. století, která bývá nazývána Dešťová Madona. Věřilo se, že ji namaloval sám evangelista sv. Lukáš a Madona má schopnost v období velkého sucha přivolat déšť. K obrazu v období sucha se tedy vydávala zbožná procesí, nebo se Vyšehradská Madona nosila v průvodu v pražských městech. Prosby věřících byly vždy vyslyšeny a z oblohy se spustil vydatný déšť.

Přilehlý farní hřbitov u kostela sv. Petra a sv. Pavla slouží jako Národní pohřebiště a to od roku 1861. Ke konci 19. století zde byla vybudována velká hrobka, zvaná Slavín, do které pak byly pohřbíváni nejvýznamnější osobnosti českého národa. Tak například básníci a spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, sochaři Jan Štursa, Josef Václav Myslbek a Ladislav Šaloun, nebo malíři Václav Hynais a Václav Špála.

Celkově je na zdejším hřbitově pohřbeno okolo šesti set vědců, spisovatelů, básníků, sochařů, malířů, herců, hudebníků a dalších významných osobností. Jsou zde například hroby básníků a spisovatelů Jana Nerudy, Boženy Němcové, Františka Hrubína, Karla Hynka Máchy a Vítězslava Nezvala, malířů Mikoláše Alše, Julia Mařáka a Maxe Švabinského a hudebních skladatelů Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Na Národním pohřebišti najdete také řádu významných uměleckých děl, pomníků a portrétních byst.

Na vyšehradské skále stojí rovněž zřícenina stavby zvaná Libušina lázeň ze 14. století, která sloužila jako strážnice nad řekou. Vyšehrad, to je velmi významné místo v našich dějinách.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce I. Zajímavosti z českých hradů a zámků, Nakladatelství KKnihy České Budějovice, 2017

Témata: #Praha 2 #Vyšehrad #Slavín