Osudový vztah

Lucie se ptá:

Mám přítele. Jsme spolu skoro půl roku. Má nejlepší kamarádku, s kterou dříve chodil asi tři čtvrtě roku, ale nevyšlo jim to, byla to itálie a prý to bylo o nervy. Ale miloval jí nejvíc a ona se s ním rozešla. Zřejmě ho dostalo to, že byla pro něj nedostupná. Poté nechodil s nikým asi dva, tři roky, ale oni zůstali věrnými přáteli. Dodnes si volají každý den a i několkrát denně. Je tohle snad kamarádství? A volají si i přesto, že ví, že mi to vadí. A ani mi neumí říct sám od sebe, že mu na mě záleží, nebo že mě má rád. Sem husa, která je blbá a naivní a vlastně z ní dělají naprostýho pitomce?

Milá Lucie,

vztah mezi Tvým přítelem a jeho kamarádkou může klidně patřit, alespoň jak soudím z Tvého líčení dané situace, mezi jistým způsobem osudové vztahy. Citové propojení dvou lidí nemusí totiž vždy automaticky vyústit v harmonické soužití takto "postižených" osob. Možná Tě zarazí termín "postižení" nebo "hendikep", ale i ten termín je určitým způsobem na místě - jedná se totiž o určité omezení, a v tomto případě se omezení týká schopnosti zamilovat se bezezbytku a plně přijmout současného partnera. Někdy se prostě stane, že větší nebo menší část srdce muže (ale i ženy nejsou vůči tomuto imunní) okupuje na delší nebo kratší dobu někdo jiný.

Uvedu jeden příklad - na nedávné narozeninové oslavě se mi jeden kamarád, nyní šťastně ženatý (jedno dítě na základní škole), svěřil, že se nedávno dozvěděl, že jeho první žena, se kterou se před 9-ti léty rozvedl (opustila ho), čeká se svým současným přítelem dítě. I když mi říkal, že jí to přeje, a že to pro něj nic moc neznamená, viděl jsem, že stále má pro svoji "ex" velkou slabost a že to jistým způsobem vnitřně prožívá. Asi o té slabosti ví evidentně i jeho současná žena, protože ta se výše zmíněnou zprávu dozvěděla dříve, jemu však nic neřekla. Věřím tomu, že kamarád a jeho současná manželka mohou být šťastní, mít krásný život a spoustu vnuků a taky jim to přeji. Kamarád je dobrým manželem jen... s malinkým hendikepem, který možná navíc časem úplně zmizí.

Tvůj přítel a jeho přítelkyně se dnes možná stále přitahují, i když spolu nedokázali žít. Fakt, že to s jejich soužitím dobře nedopadlo, nemusí znamenat definitivní tečku za jejich vztahem. A jak by ses měla k tomu postavit? Vztah Tvého partnera k jeho bývalce ber jako jeho jistého druhu hendikep nebo mírnou ZÁVISLOST. Tu jistě neodstraní přímočaré výhrůžky, pláč, vydírání ani nátlak. Chce to sledovat vývoj jejich + vašeho vztahu, ptát se okolí a odhadnout, jakou šanci máš v léčbě jeho "nemoci". Na tvém místě bych se podíval i na stránky věnované závislostem - nedivil bych se, kdybys tam našla něco, co by ti nakonec mohlo pomoci (všechny rady nelze brát pochopitelně doslova). Někdy jsou šance výborné - jindy, ať uděláš cokoliv, můžeš i prohrát.