Co je v domě, není pro mně

Eva se ptá:

Milí páni poradci, ráda bych vás poprosila o váš názor na následující situaci. Před 9 měsíci jsem nastoupila do nové práce, kde jsem v kanceláři s kolegou, který je o rok starší než já (tedy 27 let), je svobodný a nezadaný. Ačkoli jsme si oba vědomi toho, že jsme každý úplně jiný (jak on sám říká jako kočka a pes) a vztah na pracovišti by ani jeden z nás nechtěl, začalo mi na něm hodně záležet a začala jsem ho mít ráda. Někdy je to dost těžké sedět spolu 8 hodin denně v kanceláři a tvářit se, že je mi ukradený, i když tomu tak není. Bohužel ale nevím, co si myslet o jeho chování. Je přátelský, velice ochotný, když potřebuji, se vším mi pomůže a když mám nějaký pracovní problém, nenechá mě v tom, zkrátka se na něj můžu soplehnout a lepšího kolegu bych si snad ani nemohla přát. Navíc je velice zábavný, pořád vymýšlí nějaké srandičky a hodně se spolu nasmějeme. Také se mi s mnoha věcmi svěřuje, vypráví mi o rodině, o přátelích, někdy i o bývalých láskách, o svých plánech do budoucna, zkrátka se mnou probírá téměř všechno. Problém je v tom, že i přes výše uvedené mám pocit, jako by mu na mně příliš nezáleželo. Někdy bývá urýpaný, někdy mám taky pocit, že si ze mě dělá legraci a shazuje mě. Když jsem mu už dříve tak nějak decentně zkoušela dát najevo zájem a nadhodila možnost někam společně po práci zajít nebo něco podniknout, buď odmítl nebo to v žertu zamluvil a couvl. Přitom ho pořád zajímá, jestli s někým chodím nebo jestli se mi někdo líbí, pořád mi předhazuje, že bych se měla vdát, zkrátka neustále má potřebu řešit moje soukromí. On sám je dost společenský, o víkendech chodí na různé zábavy, ale vždycky si s sebou vezme nějakou kamarádku nebo známou nebo zkrátka kohokoli, i když mi pak přizná, že o dotyčnou by nestál a šel s ní jen proto, aby nemusel jít sám. Už měl tolik možností se seznámit a někoho si najít, ale když už si s někým vyjde, už se dotyčné neozve nebo to vyzní do ztracena. Přitom tvrdí, že by o vztah stál. Se mnou to pak všechno probírá, ale nenavrhne mi, abychom někam vyrazili spolu. A když pak dojdu k závěru, že mu na mě nezáleží a že o mě nestojí, tak pak pro změnu udělá něco, čím mě mile překvapí a já si pak říkám, proč jen to dělá. Měla jsem nabídku nového pracovního místa, prvně tvrdil, že je mu to jedno a ať si dělám, co chci, ale když jsem ten den jela na pohovor, tak mi hned po obědě psal smsku, jak to dopadlo a jak to vidím. Nebo když jsem byla na týdenním školení, prvně říkal, že ode mě bude mít konečně chvilku klid, ale neuběhly ani 3 dny a už mi psal, jak se tam mám. Minulý týden jsem měla narozeniny, vůbec nic jsem od něj nečekala, ale dostala jsem krásný dárek a navíc z oblasti, která mě zajímá. Tak nevím. Další věcí je, že kdykoli spolu máme jít někam mimo kancelář, najednou neví, co říct (jinak je ale velice hovorný a pusu nezavře), většinu času mlčí, ale jakmile se vrátíme zpátky do kanceláře a sedne na židli, už zase povídá a povídá. A taky už od začátku je takový hrozně nejistý, když máme být blíž u sebe. To se na mě pomalu ani nepodívá, mlčí a snaží se co nejrychleji vycouvat a získat prostorový odstup. Dokonce i když mi přál k narozeninám, byla to taková rychlovka, že než jsem se vzpamatovala, už bylo po přání a dal mi letmou pusu, takovou hrozně nesmělou. Ale jen co je zpátky na své půlce kanceláře a za svým stolem, je sebejistý a tváří se jako že je ve všem nad věcí a nic ho nerozhodí. Nevím, co si o něm a jeho chování mám myslet... Nezlob se prosím, že jsem se tak rozepsala, ale nosím to v sobě už hodně dlouho a potřebovala jsem se svěřit. Moc děkuji za odpověď.

Milá Evo.

Jsem z Tvého Kolegy asi stejně tumpachovej, jako ty. Popsala jsi jej skutečně jako kolegy dva. Jeden co o Tebe může mít zájem - a druhý ne, kterému si více-méně ukradena. Který je ten pravý?

Racionálně bych to na Tvém místě vyřešil tak - jak vlastně sama hned na začátku píšeš - že bych prostě ten vztah na pracovišti neměl, a to bez ohledu na to, jestli balí on mně nebo já jej... To ovšem není jednoduché, že, když si Tě už ten "jeden z nich" načal. Předpokládám, že by to nebyla stejně Tebou preferovaná cesta. Mýlím se?

Trochu filosofické řešení, cesta ve stylu Panta rhei, by pro Tebe znamenala, že to necháš plynout i dále - a ono se to určitě vyvrbí... Možná za měsíc, možná za rok. Ale mezitím si můžeš žít volně. Užívat život. Navazovat jiné vztahy. Prostě se od toho sympatického kolegy trochu odpoutat. Vždyť je tam zatím vlastně jen sympatie stejně, jako mezi dvěma přáteli... Možností přece měl už nepočítaně, aby udělal už k Tobě další krok - ať již slovní - nebo fyzický...

Ryza chlapsky se můžeš k tomu postavit rovněž. Je jiná doba než před padesáti lety. Prostě na něj jednou před skončením práce vybafni, jak to vlastně mezi váma je... A jak to cítíš ty. Asi bude zaskočen - ale určitě na den druhý - pokud není srab a do práce opět přijde - budeš vědět od něj víc. Možná to zkazí váš současný kamarádský vztah. Ano, možná. Ale budeš mít jasno. Ale taky možná, jej ještě upevní, až oba budete vědět, na čem jste, a na vaší diskusi dále stavět, bez ohledu co to již bude...

Hmmm. Teď trochu k němu. Možná je nesmělý - ale neléčí se, když parafrázuji slova ze známého filmu... Ani láskou, ani u doktora na lidskou psychiku. Neříkám, že je to potřebné, jsme lidé různí, a není nutné jít hned za doktorem, když jsme společensky neškodní... A každý jsme nějací, ne nutně se musíme ve všem líbit našim kolegům - když jinak nezlobíme

Možná chce být skutečně s Tebou jen kamarád. Ani z Tvého povídání totiž nevyplývá, že by co i jen náznakem s Tebou chtěl něco mít... Je jen slušný, vnímavý, empatický... Nepřekročil ale nikdy pomyslnou hranici, je to tak... Žádné dvojsmyslné poznámky směrem k Tobě, narážky... Je prostě jen slušný k slušnému člověku.

Možná je jiné sexuální orientace? To že měl jiné vztahy, nic neznamená.

Nic víc mě už teď nenapadá. Snad Ti řeknou více naše další babinetky a babineťáci. Protože jsem v první řadě chlap, a až v řadě druhé "filosof"  zvolil bych sám to ryze mužské rešení. A kdo ví. Možná mu spadne kámen ze srdce taky a bude Ti vděčný, že jsi ten problém za vás dva vyřešila... Co když si dává stejné otázky jako ty?

Sám jsem zvedaf, jak to s Tebou a Tvými "dvěma kolegy" dopadne...