Rozhovor s Olgou Tomšovskou, zakladatelkou projektu Chytrá hlavička

Jakou koupit hračku? To je otázka, kterou si asi pokládá většina  z nás, když stojíme před výběrem hračky k narozeninám, svátkům, Vánocům či jiným příležitostem. Přečtěte si náš rozhovor s olgou Tomšovskou (foto) a dozvíte se, proč vznikl projek Chytrá hlavička i jaké hračky kupovat, aby vaše děti byly spokojené.

Pracovala jste jako marketingová specialistka v nadnárodní společnosti, jak jste se dala na volnou nohu, a jak vznikl projekt Chytrá hlavička?

Co se týče práce, některé věci se dají velmi těžko skloubit dohromady…bohužel. V Čechách nejsou zrovna ideální podmínky pro zaměstnávání matek s malými dětmi. Práce na poloviční nebo externí úvazky v podstatě neexistují. Vrátit se do nadnárodní společnosti na plný úvazek, což obnáší taky 12 hodin denně je v podstatě nereálné. Alespoň tedy pro mě. Sice dnes už lze sehnat paní k dětem, ale znamená to, že jí dáte asi tak dvě třetiny svého platu a ještě jste nervózní, jak to doma jde a jestli je všechno jak má být.  A každá máma vám potvrdí, že malé děti jsou bohužel věčně nemocné, protože ještě nemají žádnou imunitu. Takže je prima, když vám je konečně vezmou do školky, ale realita je taková, že jeden týden stoná jedno dítě, druhý týden druhé a třetí týden to chytíte vy, protože jste unavená a nevyspalá J A to mi věřte, že zaměstnavatelé neskáčou zrovna radostí…ani se jim tedy nedivím, ale tak to prostě je.

A tak jsem se vlastně dostala ke svému podnikání. Rozhodla jsem se, udělat si čas na rodinu, na práci, na sebe. Chtěla jsem dělat něco, co mě bude bavit, těšit, co bude mít smysl a zároveň mít možnost přizpůsobit se potřebám dětí a rodiny.

Internetové podnikání mi přišlo ideální, chtěla jsem se zaměřit na něco, co důvěrně znám, tedy na děti J Na druhou stranu jsem nechtěla založit jen nějakou „obyčejnou hračkárnu“ kde najdete kde co, na co zrovna běží reklama, ale vlastně je to k ničemu.  Inspirovala mě osobní zkušenost, kterou jistě mají všichni rodiče, a to, že jejich děti dostávají od všech milovaných a milujících kolem spoustu hraček, které jsou ale buď nevhodné vzhledem k věku nebo svou kvalitou a bezpečností nebo nemají naprosto žádný přínos. Všichni to myslí dobře, chtějí těm nejmenším udělat radost, ale často jen utratí hodně peněz za něco naprosto nevhodného, což pramení z malého povědomí o vhodných hračkách a pak jsme také příliš snadno ovlivnitelní reklamou. Spojila jsem se s vynikající zkušenou dětskou psycholožkou PHDr. Danou Simandlovou a asistentkou pedagoga Soňou Baštýřovou a pokusily jsme se vybrat vhodný sortiment doplněný praktickými tipy a radami v závislosti na věku dětí. Musím říct, že mě víc než mile překvapil  obrovský a pozitivní ohlas spousty lidí, kteří mají na věc stejný názor a chtějí mít pod kontrolou, co se jejich dětem dostává do rukou.

Jak zvládáte dva male kluky a práci, uděláte si čas na sebe?

Času pro sebe nemám zrovna nezbyt, stejně jako každá maminka. Mám dva malé kluky, pořád je co dělat. Naučila jsem se relaxovat společně se svou rodinou, to je jediná možná cesta. To, že si člověk utrhne za měsíc hodinu času a dojde si na masáž, nic moc neřeší…Volný čas trávím v přírodě s manželem a dětmi. Naším druhým domovem je Šumava, užíváme si lyžování a jízdy na kole, ticho lesa, vůni luk, šumění řeky a blahodárné účinky čerstvého horského vzduchu. Nejlepší odpočinek je ten aktivní, a když je k tomu na zdravém vzduchu a ještě se vám podaří utahat děti, nemá to chybu!

A podle čeho bychom se tedy měli řídit při výběru hraček?

"Hračky by měly být smysluplné, podporovat rozvoj dětské fantazie, zručnosti, učit trpělivosti, soustředění a podporovat osobností růst a vývoj dětí. Nehledejte v tom nic složitého, vzpomeňte si  s čím jste si hráli, když jste byli malí… Byli to fialoví a oranžoví hroši, jednorožci a ufopi, kterým lezou oči z důlků a teče z nich sliz? Nebo to byla spíš stavebnice, panenka v kočárku, modelína, pexeso a rubikova kostka? Hra je totiž přípravou na dospělý život a měla by být především zábavnou formou učení a poznávání", dodává PHDR. Dana Simandlová