Migréna - projevy a možnosti léčby

Bolest hlavy patří k nejčastějším obtížím, se kterými se lidé vydávají k lékaři. Může jít o dozvuk probdělé noci, ale i příznak závažného onemocnění, proto je dobré ji nepodceňovat. Zpravidla máme tendenci bolest hlavy laicky diagnostikovat obecným konstatováním, že nás trápí migréna. Ale je to tak správně? Jak je to s migrénou doopravdy?

„Migréna je přesně definované chronické onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolestí hlavy střední až kruté intenzity, pulzujícího charakteru, lokalizované většinou na jedné polovině hlavy, nejčastěji za okem. Trvá většinou 4 - 72 hodin,“ odpovídá zkušená neuroložka Programu H plus MUDr. Markéta Grünermelová a pokračuje: „Záchvat migrény ale není jen záchvat bolesti. Jde o komplexní děj, kterému někdy předcházejí zvláštní, nespecifické pocity nazývané prodromy. Dávají nemocnému signál, že nejspíše v následujících 24 hodinách dojde k rozvoji záchvatu. Prodromy se mohou projevovat pocity únavy, malátnosti, někdy neurčitým tlakem v hlavě. Asi 15-18 % pacientů má tzv. auru, která se projevuje neostrým viděním, výpady částí zorného pole, záblesky, jiskřením před očima.

Ke vzácnějším typům aury patří jednostranné brnění nebo snížení citlivosti, pocity tuhnutí, někdy jednostranná porucha hybnosti, porucha řeči, kdy se pacient nedokáže vyjádřit tak, jak by chtěl, porucha rovnováhy či závratě. Často se s narůstající bolestí objevuje pocit na zvracení, někdy i zvracení, světloplachost, přecitlivělost na hluk, pachy. Migréna většinou znemožňuje vykonávání běžných činností. Mezi jednotlivými záchvaty je pacient zcela zdráv.“

V České republice migrénou trpí téměř milion lidí, postihuje dvakrát až třikrát častěji ženy než muže. První záchvat se dostavuje zpravidla už v dětství, nejintenzivnější výskyt je mezi 25. a 45. rokem věku. Příčiny vzniku migrény odborníci dosud do všech podrobností neobjasnili, předpokládají však určitou genetickou predispozici. Takže, co dělat, když se záchvat migrény měsíc co měsíc nebo i týden co týden opakuje? Doktorka Markéta Grünermelová zdůrazňuje, že předpokladem účinné léčby je správná diagnostika. Podle ní někdy stačí úprava životního stylu a vyloučení spouštěčů, které záchvat vyvolávají. Těmi mohou být např. stres doma i v zaměstnání, změny tlaku, meteorologické vlivy, nedostatek či nadbytek spánku, kouření, alkohol, únava, fyzická zátěž i hormonální změny během menstruačního cyklu, pokles hladiny cukru v krvi apod. „Ve většině případů se ale nevyhneme medikamentům.

Tzv. akutní léčba směřuje k rychlému utlumení bolesti, zasahuje do již probíhajícího záchvatu. Na lehčí formu zpravidla stačí běžná analgetika, léky proti bolesti.  Jejich příliš časté užívání ovšem může vést k návyku a k rozvoji chronických každodenních bolestí hlavy. U těžkých záchvatů jsou účinné léky ze skupiny tzv. triptanů, které uleví migrenózním bolestem, ale nezmírní bolesti jiného původu. Znamenají výrazný posun v léčbě akutního záchvatu. Tam, kde je počet záchvatů vyšší než 3-4x do měsíce nebo tam, kde je akutní léčba neúčinná, se nevyhneme nasazení léčby preventivní. Cílem je redukce počtu i intenzity záchvatů alespoň o 50 %. Pro pacienta to znamená  každodenní užívání léků, což vyžaduje trpělivost i určitou ukázněnost. K dispozici máme léky různých skupin: betablokátory, antidepresiva, antiepileptika, léky obsahující magnézium či extrakt z gingko biloby. Účinnost léčby hodnotíme nejdříve po dvou měsících,“ uzavírá MUDr. Markéta Grünermelová.

Migréna je typická civilizační choroba, neznamená přímé ohrožení života, ale dokáže vydatně potrápit. Lékaři ji zatím nedokáží vyléčit, ale s pomocí léků s ní můžeme účinně bojovat.