POZOR! Právě začala sezona klíšťat

Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice a už v březnu se můžeme nakazit touto nebezpečnou nemocí. Jedinou možností prevence je očkování. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je právě nyní.

Proč se očkovat právě teď?

Očkovat se můžete celoročně, není pravda, že se očkuje pouze v chladných měsících. Nejvhodnější je ale začít očkování právě teď, abyste před zahájením sezóny výskytu klíšťat byli již plně chráněni. Uprostřed léta však lze využít tzv. zrychlené očkování, kdy se druhá vakcína aplikuje již po 14 dnech. Protilátky se v těle postupně vytvářejí již od očkování první dávkou, ale třeba myslet na to, že člověk je plně chráněn až 14 dní po druhé vakcíně. Neznamená to však, že kdyby chytil infikované klíště po prvním očkování, že se průběh nemoci zhorší, právě naopak.

Nejpoužívanější vakcínou na českém trhu, která se může pochlubit 99% účinností a více než 30letou prověřenou praxí, je FSME-IMMUN (výrobce Baxter). Na lékařský předpis ji získáme jak ve variantě pro dospělé, tak pro děti. Lékaři doporučují zahájit očkování u dětí po ukončení základního očkovacího kalendáře, ale pokud s nimi jezdíte ven, kde mohou klíště chytit, je možné je očkovat již od 1 roku věku. Obě vakcíny mají speciálně broušené ostří jehly pro jemný vpich a minimální bolestivost při aplikaci.

Vakcinaci provádí na požádání praktický lékař, který nabídne i příhodné očkovací schéma.

Pokud nechcete čekat u lékaře, můžete se objednat do očkovacího centra. Očkovací látku je nutno hradit, ale většina zdravotních pojišťoven na ni poskytuje svým klientům příspěvek. Cena jedné dávky vakcíny je cca 550 Kč.

Pozor na klíšťata

Klíšťata procházejí stadiem larvy a nymfy, než se promění v dospělého jedince. Délka vývojového cyklu se pohybuje v rozmezí jednoho až čtyř let. Aktivní klíšťata hledající hostitele se pohybují ve výšce do jednoho metru nad zemí zejména v trávě, keřích, na okraji cest, ve stržích, na březích řek a vodních ploch.

Už jako larva se mohou sáním krve nakazit virem od myší, zajíců či veverek, v nichž vir dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se. Infikovaná nymfa pak přenese nákazu nejen na větší živočichy v lese, např. srnce, lišky, ptáky, ale také na pasoucí se zvířata v okolí lesa, nejčastěji kozy a ovce (nakazit se proto můžeme i vypitím nepasterovaného mléka od nakažených koz či ovcí). Dospělé klíště pak čeká na člověka.

Dvoufázové onemocnění

Virus se do našeho organismu dostane slinami klíštěte během několika minut. Nejprve vnikne do buněk v okolí místa přisátí a během krátké doby do mízních uzlin, kde se rozmnoží a putuje dále tělem. Nejvážnější následky má jeho přítomnost v mozku.

Inkubační doba klíšťové encefalitidy trvá 7 – 14 dní, někdy až měsíc. Nemoc probíhá ve dvou fázích, ale u jedné třetiny pacientů první fáze zcela chybí.
Nejprve připomíná lehkou chřipku s tradičními projevy, jako jsou bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost, bolest svalů a kloubů. Poté zpravidla následuje období jednoho až dvou týdnů bez příznaků a u některých pacientů dokonce dojde k úplnému uzdravení.

Ve druhé fázi nastupují silné bolesti hlavy provázené horečkou a třesavkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení, při poškození nervového systému dochází ke ztuhlosti svalů na šíji, závratím, nervové obrně, poruchám spánku a paměti. U dospělých a starších osob bývají následky onemocnění vážnější než u dětí.

Pokud virus postihne mozkové pleny, má nemoc lehčí průběh. Jestliže je napadena mozková tkáň, hrozí i trvalé následky, mezi něž patří obrna horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace a intimní oblasti zvláště u mužů a deprese. Ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí.

Nákaza hrozí hlavně při rekreačních aktivitách

Nakazit se můžeme při rekreačních aktivitách v přírodě, a to i ve vyšších nadmořských oblastech, dokonce i při procházkách v městském parku. Nebezpečí nákazy hrozí také při odstraňování klíštěte ze srsti domácích mazlíčků. Klíšťovou encefalitidou se tak můžete nakazit při rekreačních aktivitách v přírodě, na procházkách, při sportování (cyklistika, běhání, in-line brusle a další), venčení psa, sběru hub a lesních plodů, zahradničení atp.

Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. Oproti Rakousku, kde proočkovanost obyvatel činí téměř 90 % a výskyt klíšťové encefalitidy se počítá pouze na několik desítek případů ročně, činí u nás proočkovanost jen 16 %. V roce 2008 u nás onemocnělo klíšťovou encefalitidou 631 lidí, v roce 2009 nastal 30% nárůst na 816 lidí a v roce 2010 byl zaznamenán pokles na 589 lidí, který byl způsobený především dlouhou zimou.

Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, tj. v období 1 – 3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy každých 3 – 5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy. Více informací se dozvíte na www.pozorkliste.cz.