Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Anglické názvy a slovenština. Boj anebo stimul?

Anglické názvy a slovenština. Boj anebo stimul?

29.3.2011 - Redakce Babinet

Někteří lidé je považují za UFO. Cizí a především anglické názvy podniků, budov, obytných komplexů nebo celých čtvrtí, které postupně kolonizují Slovensko. Výrazy jako shopping city útočí některým na city. Jazykoví odborníci ale naznačují, že s vášněmi to není nutné přehánět, protože slovenština není žádná slaboška. A záplavě cizích výrazů nečelí poprvé. Vždyť už taková košile (košeľa) byla kdysi cizím slovem, napsal zpravodajský server Pravda.sk.

BratislavaPodle některých jazykovědců je to všechno jen móda. A také přetrvávající důsledek velké společenské změny před dvěma desetiletími. Slovensko se otevřelo světu, obchodu a jeho jazyku - angličtině. "On to vlastně není jazykový problém. Problém je spíše to, že se lidé musejí mentálně překódovat. Společnost se velmi změnila a jazyk to jednoduše nestíhá," vysvětlil profesor Pavol Žigo, ředitel Jazykovědného ústavu Ľudovíta Štúra.

Tlak slov z anglického nebo amerického prostředí souvisí od začátku zejména s jedním nedostatkem. Na Slovensku podle Žiga není tak silná obchodní tradice a stále ještě je obtížné najít vhodný slovenský ekvivalent k některým komerčním výrazům. V Bratislavě je zřejmě nejrozšířenějším moderním slovem city. Přeložit ho jako nákupní město nebo městečko je kostrbaté. Vhodnější by možná byla nákupní čtvrť, stále to však není ono.

Jména a názvy vybírají lidé. A důležité je, co je při tom motivuje a ovlivňuje. Je zřejmě přirozené, že podnikatel vlastnící obchod se bude snažit vtisknout budoucímu názvu svou pečeť a bude se rovněž zamýšlet nad tím, zda anglické slovo zní exkluzivněji než slovenské. Názvy městských částí a nových čtvrtí mají zase v rukou samosprávy.

Na obecních úřadech existují kulturní komise, které se tím zabývají. Není ojedinělé, že si úředníci na venkově pozvou kněze nebo učitele slovenštiny, kteří jim s nějakým názvem poradí. Výjimkou však zůstává, když si někdo zavolá na pomoc přímo jazykovědce. Obce ale nemají povinnost přizvat si odborníka a zákon to rovněž nestanovuje.

Jazykovědný ústav přitom ročně odpovídá asi na 10.000 dopisů a 7000 emailů. A právě velká část z nich je od lidí, kterým vrtají v hlavě cizí názvy. Ústav dostal například jednoduchou otázku, proč na bratislavské promenádě u Dunaje nestojí Říční park, ale River Park. A proč vlastně? Maroš Sýkora, někdejší mluvčí stavitele tohoto kolosu, řekl, že název vyšel ze soutěže.

"Vypsali jsme soutěž mezi našimi zaměstnanci. Chtěli jsme, aby se tak objevilo více návrhů. Vyhrál nakonec River Park. Je to název srozumitelný pro místní, ale i pro cizince," vysvětlil Sýkora.
Ve spleti různých city pointů, city center a shopů se tu a tam objeví i několik světlých příkladů, kde autor dovolil slovenštině a angličtině, aby si pohrály. V Bratislavě se v Panenské ulici ukrývá kavárna spojená se záhadným jménem Next Apache. Nevlastní ji indián, ale Kanaďan Ben Pascoe, který se slovensky učil svérázným způsobem.

"Při výuce jsme hledali výrazy, které v obou jazycích znějí stejně. Byly to nejčastěji používané slova a věty. Například místo výrazu na zdravie jsem používal anglické nice driveway. A výraz nech sa páči mi výslovností velmi připomínal slova next apache," vysvětlil.

Pascoe dodává, že jemu samému už začíná překážet, že město zaplavilo tolik anglických názvů. "Je to trošku divné. Všiml jsem si vícero názvů, kde by byl mnohem lepší slovenský výraz. A také se často stává, že majitel toho podniku či obchodu používá anglické slovo nesprávným způsobem."

Žigo s úsměvem uklidňuje, že není důvod k panice. Specializuje se totiž na vývoj jazyka, a má tedy přehled o tom, jak se slovenština po staletí mění. "Odolávala už mnoha vlnám. Měli jsme tu latinské výrazy, zaplavu německých, maďarských slov. A jazyk to pokaždé vyřešil sám."

A uvádí příklad, jak se slovenština vyrovnala s počítačem. Starší ročníky si vzpomínají, že na počátku byl "kompjúter" podle anglického computer. Když v roce 1988 připravil přednášku o tom, jak využít počítač při studiu jazyka, lidé si mysleli, že budou hovořit o počítadle nebo kalkulačce. A mimochodem, i taková kalkulačka je důkazem toho, že slovenština dokázala zpracovat cizí výraz kalkulátor. Přidala si koncovku "-čka" a bylo.

Odborník proto tvrdí, že i city, parky a shoppingy jsou vlastně stimuly - povzbuzují jazyk v hledání toho správného výrazu, Jen to nejde ze dne na den. Otázkou však je, zda to bude šťastné řešení. Zde přichází ke slovu purismus - snaha najít za každou cenu slovenský libozvučný výraz.
Prodavačka hot dogů na bratislavském Šafárikově náměstí již bez mrknutí oka odolává studentům-šťouralům, kteří nonšalantně žádají "vopcháčik". Smůla, nebyli první, kteří na nedaleké filozofické fakultě tento výraz objevili a nebudou ani poslední.

Zdroj: ČTK

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip