1253. Chceš-li

Chceš-li …

Chceš-li, budu Tvou růží, již skrápějí

na kvítkách kapičky rosy a šeptají,

že není nad Tvojí krásy, když usmíváš se potají

a necháš naši zakázanou lásku kvést.

Chceš-li, budu Tvou větou, když na jazyku

zachytí se Ti slova a z úst jen spousta vzlyků

zlomených vydechneš při soužití našich dotyků,

když horoucí láska k Tobě nedá se již snést.

Chceš-li, budu Tvou hvězdičkou, kdyby omrzelo

Tě snad protivné to slunce a svrásčilo by Ti čelo

neustálým dotykem svých poslíčků, a Tobě by nezáleželo,

jestli odplata za naši lásku smrtící jest.

Budu Tvým světem, chceš-li v něm dál žít a přestat

se trýznit otázkami, na které bojíš se zeptat,

když v naplněných snech mých nepřestávám ti šeptat,

že kvůli naší lásce snesu jakýkoli trest...