1241. Zavřu oči ...

Zavřu oči ...

Zavřu oči, vidím nebe,

čekám, ptám se, hledám – tebe ...

Byls tu, já to dobře vím,

byls a budeš jen můj syn ...

Pláču, někdo mi tě vzal

a teď chce, ať jdu zas dál ...

Bez tebe a bez tvé lásky,

mám jen fotky a tvé vlásky ...

V srdci bolest, vzpomínky,

kde jsi? Když ne u maminky ...

Miluju tě pořád víc,

jen - nemám ti to teď jak říct ...

Jsi pro mě tak daleko.

I když - možná jsi blíž, než si myslím,

mám tě pořád ve své mysli ...

Jsi má láska jediná,

snad jsme pořád rodina ...

Ondrášku můj, moc mi chybíš,

proč mám pocit, že to vidíš?

Opravdu jsi s námi stále?

pokud ano, zůstaň dále ...

Snad tě už nic nebolí,

znáš jen radost, štěstí, lásku ...

To ti přeju, můj miláčku,

to si přece zasloužíš.

Vyřiď Tam i Bohovi,

že už se tak nezlobím.

Vzal tě k sobě,

máš se Tam líp ...

Já to zkusím - nějak dál žít.

Jen buď s námi, broučku náš,

byls, jsi a budeš v nás!