Jak se zachovat

Zdravotnická záchranná služba je volána v situacích, kdy je ohroženo zdraví nebo dokonce život postiženého. Příčiny mohou být různé. Nejčastější příčinou náhlé změny stavu a ohrožení zdraví bývá nemoc. Méně často, asi v 5% to bývá úraz a jen ve 2% dopravní nehody. Nejčastěji volá někdo, kdo je poblíž postiženého – nemocného a laik.

Systém záchranné služby je v České republice nyní nastaven tak, že sanitní vůz musí být na místě případu do 15 minut od zavolání na tísňovou linku 155. Občané ČR by měli v případě zdravotních obtíží vždy volat nejdříve linku 155, protože tam jsou zkušené kvalifikované zdravotní sestry nebo i lékař, kteří mohou ihned skutečně pomoci, a to odbornou radou jak poskytnout první pomoc do příjezdu sanitky nebo i vést volající v resuscitaci, tzn . úkonech, které mohou pomoci obnovit činnost srdce a krevního oběhu. Bez toho je šance na přežití a záchranu malá, protože záchranáři a lékaři se dostávají k postiženému na místo až za několik minut.

Do té doby umírají rychle mozkové buňky, které při zástavě oběhu nemají tolik potřebný kyslík. Správně prováděná a nepřerušovaná nepřímá srdeční masáž je jedinou správnou volbou. Proto se dnes je vždy doporučována nepřerušovaná, rychlá a účinná masáž. Rychlost má být 80-100 stlačení za minutu a stlačení hrudníku uprostřed hrudní kosti má být 3-5cm. Na dýchání z úst do úst není už tolik kladen důraz u zástavy oběhu a srdce, protože při jeho provádění se přerušuje masáž, a to je nežádoucí. Vždy je potřeba nepřestávat až do doby příjezdu záchranářů, kteří pokračují v masáži a pokusech o záchranu a obnovení srdeční činnosti a oběhu krve.

Zástava oběhu a umírání nebývají tak častou příčinou volání záchranky, jako tomu bývá v ostatních případech. Mnohem častěji je záchranka volána ze zcela obecných příčin, kam na první místo patří mdloba nebo-li omdlení a kolaps. Zde může být příčin několik. Od prostého poklesu tlaku krve z důvodu vyčerpání nebo únavy z horka a nevolnosti z nedostatku vzduchu až k závažným stavům, kam řadíme zejména poruchy srdeční činnosti nebo metabolismu organismu a vnitřní krvácivé stavy nebo poškození mozku. Jak vidno, tak takový kolaps nemusí být žádná legrace a vždy vypadá velmi dramaticky.

Následně se můžou dostavit další negativní průvodní jevy organizmu, jako jsou např. křeče nebo změna barvy kůže a koulení očima. Základem je neposlušné a následně i bezvládné tělo, které nutí postiženého si sednout nebo i lehnout. Obojí je přirozenou obranou organismu a neměli bychom tomu bránit. Mnohdy položení na zem bývá dostačujícím prvkem pomoci. Při křečích je zbytečné jim bránit, ale je potřeba zabránit poranění křečkujícího, takže stačí odstranit z jeho blízkosti předměty a přidržet ho tak, aby se nezranil.

Vždy je potřeba zůstat na telefonu s operátorkou záchranky, která může poradit a pomoci radou, co dělat podle konkrétní situace. Takto se daří vést i nekomplikovaný porod v terénu nebo doma bez přítomnosti lékaře a jiné komplikované záležitosti. Stejně tak je důležité, aby volající přesně uvedl, co a kde a komu se stalo. Po zavolání by měl zůstat u postiženého a v případě zhoršení stavu může kdykoliv zavolat na linku 155 zpět, stejně jako v případě, že není spokojen s prací záchranářů na místě. V případě, že na místě je více osob, tak je důležité zajistit snadný a rychlý příjezd i přístup záchranářů. V odlehlých a nepřístupných lokalitách je dobré jít sanitce naproti nebo v nočních hodinách svítit a upozornit na místo. V domech je dobré zajistit otevření vstupních dveří, které bývají zamčené a vyčkávat příjezdu sanitky na ulici před domem a na přijíždějící sanitku mávat.

Zdeněk Schwarz:Ředitel Zdravotnické záchranné služby h.m. Prahy – ÚSZS.

Člen Vědecké rady ČLK. Pracuje i v Bezpečnostní radě a v Krizovém štábu hlavního města Prahy. Publikuje sloupky MF Dnes. Kandiduje na senátora.