Filmová recenze: Paříž

Francie 2008

Drama

Režie: Cédric Klapisch

Hrají: Juliette Binoche, Romain Duris, Fabrice Luchini, Albert Dupontel, François Cluzet, Karin Viard, Mélanie Laurent

V kinech od 31. srpna 2008

Dívali bychom se na svět jinak, kdyby naše šance na přežití byla menší než poloviční? Kdybychom věděli, že umíráme a svůj současný život navždy opustíme? Chtěli bychom ještě na poslední chvíli změnit sebe nebo alespoň ty druhé?

Pierre (Romain Duris) je smrtelně nemocný a čeká na transplantaci srdce, která by mu zajistila alespoň minimální šanci na přežití. Dříve Pierre tancoval v Moulin Rouge a žil typický život stále nespokojeného Pařížana. Jeho stav mu ale nyní dává nový a zcela odlišný pohled na všechno kolem. Na svůj život, životy ostatních i na melancholické město nad Seinou.

Pierre se běžně setkává s mnoha lidmi, tvořícími jen stafáž jeho života, kteří ale sami žijí životy vlastní. Zelináři, pekaři, sociální pracovnice, architekt, vysokoškolský profesor, bezdomovec, modelka i ilegální přistěhovalec, ti všichni tvoří síť příběhů, splétající tento snímek. Právě jako je mapa Paříže plná křižovatek, i ve skutečnosti je město naplněno vzájemně se křížícími a proplétajícími osudy jednotlivců. A nyní, tváří v tvář smrti, je Pierre konečně dokáže vidět.

Díky různorodosti postav, je možné nahlédnout do mnoha socioprofesních skupin, jejichž představitele hrají známé francouzské hvězdy. V čele s Romainem Durisem (Xavier z filmu Erasmus) a Pierrovou sestrou (okouzlující Juliette Binoche) po, českému publiku méně známé představitele, jako jsou Albert Dupontel, Fabrice Luchini a Annelise Hesme.

Přestože snímek spíše naznačuje než odhaluje odvrácenou tvář města světel, vcelku se mu daří vystihnout protiklady i rasovou diskriminaci. Kontrastně zvolené sociální skupiny (přistěhovalci, modelky, prodavači na tržišti kontra historik) navíc zobrazují, že Francie není tak úplně sladká. Klíčovými postavami jsou ovšem umírající Pierre, jeho sestra Élise, sociální pracovnice a samoživitelka se třemi dětmi, a v neposlední řadě madame Paříž. Možná by se podobný příběh mohl odehrát i v jiném městě, pravděpodobně by se ale tak nepřeberná plejáda postav a postaviček prostě na jiném místě setkat nemohla. Paříž je zkrátka, jak nám filmoví tvůrci stále připomínají, dokonalou kulisou pro náhodná setkání.

Film je vrchovatě naplněn vzájemně se proplétajícími každodenními příběhy postav, ve kterých se divák přesto nemůže zaplést. Nevýhodou velkého množství postav je však zcela jistě malý prostor, který každé z nich scénář vymezil. Přestože snímek přesahuje dvě hodiny k tak velkému množství hrdinů se cesta hledá těžko. Ne, nemusíte se bát, nudit se nebudete. Budete svědky lásek, osobních dramat i tragédií, přesto však tato podívaná osobní nebude.

Zdroj: http://www.spi-film.cz/