Neléčená žloutenka může skončit rakovinou

Chronický zánět jater je stav, kdy v játrech probíhá dlouhodobý zánět. Nejznámější příčinou takového zánětu je infekce některým virem hepatitidy. Existují ale i další důvody, proč se chronický zánět jater objeví a rozvine.

Virové žloutenky

Existuje řada virů, které vyvolávají onemocnění jater. Protože je takové onemocnění často doprovázeno žlutou barvou kůže, česky se označuje jako žloutenka. Lékařský výraz hepatitida znamená „zánět jater“. Existují různé typy žloutenky, všechny však v určitém procentu případů přecházejí do chronicity. I když existuje vironosičství, které játra nositele nepoškozuje, jedná se v případě chronických hepatitid o dlouhý zánět v játrech.

Alkoholická hepatitida

Mnohem méně známou příčinou vzniku chronické hepatitidy je alkohol. Že alkohol nějak neblaze působí na játra je fakt obecně známý. Alkohol posunuje výměnu látkovou ve prospěch mastných kyselin a způsobuje ztučnění jater. Alkoholem omývané jaterní buňky však mají záhy potíž i s vlastní „policií“ těla, s imunitním systémem. Protože alkohol vyřadí některé geny z funkce, jaterní buňky se při „kontrole“ nemohou vykázat platným „občanským průkazem“ a bílé krvinky je berou jako nepřítele. Oba jevy se sčítají a vedou postupně k rozvoji jaterní cirhózy.

Atrézie žlučových cest

Atrézie žlučových cest je vrozený stav, při němž játra vytvářejí žluč, jenže není vyvinuta některá část žlučových cest. Obvykle jsou to drobné žlučovody v játrech, takže stav nelze řešit jednoduchou operací. Žluč se městná v játrech a dráždí jaterní tkáň, v níž se rozvíjí zánět.

Autoimunita

Autoimunitní onemocnění se vyznačují „policejní vzpourou“, jakýmsi „pučem“ imunitního systému, který se obrací proti strukturám vlastního organismu. Počet autoimunitních onemocnění roste a mnozí mají za to, že je to důsledek změn v životním prostředí a v životním stylu člověka.

Léčba

Protože je řeč o chronickém, tedy dlouhodobém zánětu jater, zhoršování zdravotního stavu bez léčby bývá jen pozvolné. Většina zánětů jater končí cirhózou – zánět ničí jaterní buňky, ty se sice obnovují, ale neudrží se zánětem tempo a jsou nahrazovány nefunkčním vazivem (játra tvrdnou). Protože ale schopnost regenerace jater je enormní, existují stále ostrůvky jaterní tkáně, které se snaží zregenerovat šílenou rychlostí. Strukturu a funkci jater už nedokážou obnovit, ale vzhledem k veliké rychlosti množení se z nich často vyvine smrtící rakovina jaterních buněk.

Léčbu je třeba pochopitelně cílit podle příčiny. Platí však, že téměř vždy je možnost zánět alespoň ztlumit. V případě virových hepatitid je třeba nasadit buď léky proti virům, nebo tělu vlastní látky, které povzbuzují činnost imunitního systému.

Neléčená hepatitida vede v řádu několika let až několika desítek let k rozvoji příznaků jaterního selhání (játra jsou továrnou na většinu součástí krve a hlavní detoxikační stanicí organismu) a cirhózy.